Vědci „oživili“ umělou DNA. Změnili jsme život, žasnou

Vědci vytvořili poloumělý žijící organismus.
2. 12. 2017
22:00

Laboratorně vytvořené organismy jako z filmů Jurský Park nebo Blade Runner už nejsou takovou fikcí, jakou by se mohly zdát. Americkým vědcům se podařilo vložit do žijícího organismu umělou DNA, se kterou se vypořádal nad očekávání dobře. Organismus nejen, že proces přežil, ale dokáže vytvářet zcela nové, umělé proteiny. Informuje o tom časopis Nature.

Operace je klíčovým úspěchem, který ukazuje, že v laboratoři lze na objednávku vytvářet zcela umělé proteiny. Ty mohou sloužit zejména k léčbě určitých nemocí, ale v konečném důsledku i tvorbě celých umělých organismů.

Že něco podobného je možné, naznačila již dřívější práce chemického biologa Floyda Romesberga z výzkumného institutu Scripps. DNA „přírodních“ organismů tvoří čtyři nukleové báze – adenin (A), guanin (G), cytosin (C) a thymin (T). Romesberg zjistil, že je možné přidat i další. Demonstroval to tak, že vytvořil kmen bakterie E.coli, jejíž DNA obsahovala nové nukleové báze X a Y.

V nynějším výzkumu se tým Romesberga opět věnoval této poloumělé bakterii E.coli. Zkoumali, zda bakterie dokáže s tou nepřirozenou DNA žít a brát si od ní instrukce k tvorbě nových proteinů. Výsledek? Pozitivní. „Tohle je poprvé v historii, kdy buňka použila k tvorbě proteinů něco jiného než nukleové báze A, G, C nebo T,“ uvádí Romesberg ve studii.

Ačkoli jsou reálné změny v bakterii malé, jedná se o velký milník. „Ještě nikdy se nic podobného nepodařilo. Dokázali jsme změnit život,“ vysvětloval vědec. O podobnou věc se pokoušel posledních 20 let.

Umělí lidé se (zatím) konat nebudou

Tvorba zcela umělého organismu nicméně není Romesbergovým cílem, byť aktuální výzkum by mohl být použit i k podobnému účelu. Biolog chce rozšiřovat klasickou DNA o umělé prvky proto, aby mohl léčit nemoci, na které v současné době není léčba.

I za tímto cílem vytvořil firmu Synthorx, která se specializuje právě na léčbu pomocí proteinů. „Spousta proteinů, které chceme používat k léčbě, se rychle vytratí v ledvinách,“ uvádí Romesberg. Nové umělé proteiny problém řeší tak, že je možné je připevnit k tukovým molekulám, díky čemuž vydrží v organismu déle.

Biolog si uvědomuje, jaké otázky tvorba poloumělého života vyvolává a že se objevují obavy, že organismus unikne z laboratoře a rozšíří se v reálném světě. Podle něj jsou ale nastaveny podmínky, které únik dělají vysoce nepravděpodobným.

Navíc by se ani podobný organismus venku nedokázal rozmnožovat. V přírodní DNA se totiž páry nukleových bází poutají pomocí atomů vodíku. Romesbergovy báze X a Y se ale poutají pomocí zcela odlišného procesu, což jim zamezuje se spoutat z klasickými A, G, C a T. Věc je také podpořena speciálními chemikáliemi, bez kterých by poloumělý organismus v přírodě zemřel. V tuto chvíli se tak jedná o čistě laboratorní záležitosti.

„Nebojte, Jurský park se zatím nekoná,“ uklidňoval obavy biolog.

Vědci již vytvořili i umělou dělohu. Přežilo v ní mládě jehněte:

Video Vědci vytvořili umělou dělohu: Plod jehněte v ní přežil týdny - Children's Hospital of Philadelphia
1080p 720p 480p 360p 240p

djaba ( 3. prosince 2017 00:14 )

Ano , nemůžeme čekat , pokud ítý jsou je po piiči .

andorea ( 2. prosince 2017 22:40 )

Jen blbněte...

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa