Muslimové, Romové a špatně placené ženy: OSN kritizuje Česko kvůli lidským právům

„Znepokojuje nás zvyšující se protimuslimská a protimigrantská rétorika, která je do určité míry spojená s reakcí Evropské unie na zvýšenou migraci,“ pojmenovala jeden z hlavních problémů zástupkyně USA. Podobně reagovaly i další země, mnoho z nich Česku doporučilo i další postup.

„Předejděte rasově nebo nábožensky motivovaným zločinům lepším vzděláním,“ navrhli možné řešení zástupci Kanady. Zároveň je podle Kanady nezbytné, aby byly všechny takové zločiny řádně vyšetřeny. Především by neměly být podceňovány možné rasové motivy, které k různým zločinům mohou vést.

ČR byla kárána za rasismus

Další státy pro změnu volaly po tom, aby jakékoli rasistické a xenofobní projevy více odsuzovali čeští politici. Jiní Českou republiku napomínali především za porušování práv uprchlíků. Často bylo zmiňováno především to, že v uzavřených detenčních centrech jsou často zadržovány i děti, ať s rodiči, nebo bez nich.

Stejně jako ve dvou předchozích hodnoceních se velká část připomínek týkala i diskriminace Romů. V této otázce si čeští zástupci vedení Martinou Štěpánkovou z ministerstva pro lidská práva vyslechli i pochvalu. „Musíme českou vládu pochválit za její oznámení odstranění prasečí farmy v Letech, díky čemuž se oběti bývalého koncentračního tábora konečně dočkají důstojné památky,“ připomněla zástupkyně USA nedávné vyřešení dlouholetého problému.

„Kritizují obsazování Palestiny, jsou to zrádci.“ Izrael chce zakázat lidskoprávní organizace

Nicméně problémy stále přetrvávají. „Hluboce nás znepokojuje, že Romové v České republice čelí systematické diskriminaci v přístupu ke vzdělání, zaměstnání, ubytování i zdravotní péči,“ dodala zástupkyně Spojených států. Podobné připomínky si česká delegace ale musela vyslechnout takřka ze všech stran. „Česko musí pokračovat v boji proti rasové nenávisti a rasově motivovaným útokům na Romy, především řádným vyšetřením a pojmenováním každého takového zločinu,“ doplnil i zástupce Belgie.

Rada pro lidská práva volá po snížení rozdílu mezi ženami a muži

Na přetřes ale přišel i rozdíl v platech mužů a žen, který v Česku patří k nejvyšším v EU, a s tím spojených problémů. Například zástupci Nizozemska tomuto problému věnovali celé své vystoupení. „Nizozemsko doporučuje České republice, aby pokračovala v boji proti stereotypům o postavení žen ve společnosti,“ doporučili Nizozemci. Podle nich by si Česko mělo stanovit jasné cíle a data, do kdy je chce splnit především ve zvýšení zastoupení žen v politice a řídících pozicích.

Švéd jde přes Prahu pěšky do Palestiny. „Gaza je největší věznicí světa,“ tvrdí

K problémům měla možnost vyjádřit se i česká delegace vedená náměstkyní ministra pro lidská práva Martinou Štěpánkovou. Ta hned na úvod uznala, že zejména diskriminace Romů je dlouhotrvajícím problémem.

Poukázala ale i na zásluhy České republiky. Mezi ty patří především to, že Česko vždy připravuje svou Národní zprávu o stavu lidských práv transparentním způsobem, kdy se na vzniku podílejí i neziskové organizace.

Štěpánková: Diskriminace menšin patří k největším problémům

„Jsme si vědomi, že mnoho připomínek se týká boje proti rasismu a xenofobii. Česká republika v tomto již přijala mnoho opatření, jsme si ale vědomi, že je v této oblasti třeba odvést ještě mnohem více práce,“ přiznala Štěpánková.

V souvislosti s nerovným postavením mužů a žen připomněla strategii české vlády, která má právě toto zlepšit. Její součástí je mimo jiné zvýšení počtu žen ve vládních a rozhodovacích pozicích.

Štěpánková rovněž připustila, že rozdíl v odměňování mužů a žen je v současnosti významným problémem.  I na tom podle ní vláda pracuje.  „Ministerstvo práce a sociálních věcí spustilo program 22 procent k rovnosti, který se právě velkým rozdílem v odměňování zabývá,“ uvedla Štěpánková. Jedním z výsledků tohoto projektu by mělo být například i zavádění nástroje Logib, který by firmám měl umožnit snáze odhalit nerovnosti v odměňování.

České vysokoškolačky si ročně vydělají o 180 tisíc méně než muži. Marksová zuří

Nejzásadnějším lidsko-právním problémem je podle Štěpánkové integrace Romů. Uvedla sice, že díky inkluzi se dnes více romských dětí vzdělává v normálních školách. Často jsou ale stále umísťovány do samostatných tříd, případně celých škol.

Její kolegové následně doplnili, že vláda v současnosti hledá způsoby, jak Romům pomoci s hledáním lepšího bydlení, nebo se začleněním na trh práce.

Ministerstvo vnitra odmítlo, že by ČR špatně zacházela s migranty

Problematiku práv migrantů na shromáždění adresovali především zástupci ministerstva vnitra. Ti odmítli připomínky, které ČR vytýkají přehnané umisťování zadržených migrantů do detenčních center.

Podle ministerstva vnitra je detence poslední možností. Jeho zástupci nicméně upozornili na to, že situace České republiky je v tomto složitá, jelikož většina uprchlíků ji vnímá pouze jako transitní zemi a detence je tak často jediným způsobem, jak je udržet na našem území.

Přestaňte nás plácat po zadku! Kampaň #metoo ukázala, že toho máme dost

Zároveň odmítli, že by detence pro migranty představovala nelidské podmínky. Zdůraznili, že podmínky v detenčních centrech byly vždy důstojné, a odmítli nařčení, že by uprchlíci mohli končit v klasických věznicích. Poukázali i na to, že díky vzniku nových detenčních center se podmínky v nich i nadále zlepšují.