Nová auta si po nehodě sama zavolají pomoc. Příjezd záchranky má urychlit eCall

„Téma bezpečnosti občanů bylo jednou z klíčových priorit předsednictví ČR v Radě EU v roce 2009,“ uvedla k zavádění systému eCall tisková mluvčí Hasičského záchranného sboru Nicole Zaoralová. Dodává, že tou dobou v Česku již tři roky běžely výzkumné projekty, které si kladly za cíl vznik podobného systému. Český republika se tak od začátku řadila k průkopníkům v tomto ohledu.

„Každý rok se v Evropě stane více než 1,7 milionu dopravních nehod, které vyžadují lékařskou pomoc,“ vysvětluje Zaoralová. Problémem podle ní je, že lidé po nich často zůstanou v šoku nebo nevědí, kde se přesně nacházejí. Právě v takových situacích by měl systém pomoci.

Řidička u Mníšku srazila jelena: Skončila napasovaná v billboardu

Tyto nehody měly podle statistik Evropské komise v roce 2016 tragický konec ve více než 25 tisících případů. Na evropských silnicích tak každoročně zemře populace malého města. Tím to však nekončí. „Na každou smrt na evropských silnicích připadají přibližně čtyři lidé, kteří po zranění skončí s doživotním postižením, osm jiných vážných zranění a 50 dalších zranění,“ upozorňuje v komentáři ke statistikám Evropská komise.

Česká republika k těmto smutným statistikám přispěla 545 mrtvými. „eCall může významně zkrátit čas reakce tísňových služeb a tím zachránit životy nebo snížit závažnost zranění,“ vysvětluje Zaoralová. Systém by tak teoreticky mohl v Česku zachránit až 50 životů, 2500 v celé EU. Mnoho dalších lidí by navíc zachránil před trvalými následky, které si z nehod odnesou.

Systém oficiálně nikoho nesleduje

O zavedení podobného systému se v Evropské unii vedly dlouhé debaty. Jeho odpůrcům vadilo především to, že se by systém mohl sledovat kohokoli, kdo se někam vydá autem. Jeho součástí je totiž i GPS a mikrofon.

Debata se tak nakonec natáhla na několik let. Původní plány počítaly se zavedením podobného systému už v roce 2009. Evropský parlament se ale na veškerých podmínkách shodl teprve na jaře roku 2015, kdy po posílení paragrafů, které mají zabránit zneužití systému, bylo rozhodnuto o plošném zavedení eCallu na jaře 2018.

Už od letošního října navíc musejí být všechna operační střediska čísla 112 vybavená na možnost přijímání hlášení od automatických systémů. Svou povinnost splnil i HZS ČR.

Český kamioňák zkolaboval na německé dálnici: Volání o pomoc šlo přes dva státy

Systém se totiž spustí až v momentě, kdy senzory v autě zaznamenají, že došlo k dopravní nehodě, nebo dokud ho neaktivuje samotná posádka. Pokud k aktivaci dojde odešle na tísňovou linku základní informace o směru jízdy vozidla, v případě automatického spuštění i údaje, ze kterých lze vyhodnotit závažnost nehody a následně umožní lidem ve voze i hlasovou komunikaci s operátorem.

„Manuální aktivace je určena také pro případy, kdy vozidlo vybavené palubní jednotkou dojede k místu havárie jiných vozidel nebo se posádka vozu ocitne v jiném ohrožení,“ vysvětluje Zaoralová, proč je možné volání aktivovat i jinak, než automaticky.

Kromě toho by měl systém zabránit i zbytečným kolonám. Například v Česku by měl kromě záchranářů o nehodě informovat i Národní dopravní informační centrum. To díky tomu může aktualizovat informace pro další řidiče, ať už na informačních tabulích, v dopravním zpravodajství, nebo v navigačních systémech.

Škoda Auto systém zatím montuje jenom do dražších modelů

Systémem jsou některá auta vybavena už nyní. Nechybí ani v modelech české automobilky Škoda Auto. „Tísňové volání se v roce 2017 stalo standardní výbavou modelů Škoda Kodiaq a Superb,“ říká k tomu Alžběta Šťastná z komunikačního oddělení automobilky.

Systém, který automobilka začala poprvé nabízet s uvedením modelu Kodiaq, je ale dostupný i v kterémkoli jiném modelu. U běžnějších Octavií a Fabií je ale dostupný pouze jako mimořádná výbava. Přesná čísla počtu škodovek, které si samy zavolají pomoc, ale nesdělila.

Václav (†59) zkolaboval na dvorku: Je mrtvý, rozhodla operátorka po telefonu!