Pozor, tráví nás vlastní nábytek: Vylučuje do vzduchu nebezpečné látky, varují vědci
V uzavřených prostorech trávíme více než tři čtvrtiny našeho života. Ať již doma, v kanceláři nebo například v obchodech. I uvnitř na nás ale číhají nebezpečné látky, které mají negativní dopad na naše zdraví. Mohou mít vliv na vývoj plodu, rakovinu i například intelekt. Nacházejí se třeba v plastech či používaných nátěrech nábytku. Potvrdili to odborníci z Arniky, kteří zkoumali vnitřní prostředí 52 veřejných budov i domácností. Našli tam třeba těžké kovy jako kadmium, nebo olovo.
Nebezpečí číhá na každém rohu. Podle studie může být schované v naprosto běžných věcech, které denně užíváme. Vědci zkoumali výskyt těžkých kovů, jako jsou arsen, kadmium, rtuť a olovo. V čem tyto látky najdeme?
„Je to tvrzené PVC, takže třeba lišty, i když od roku 2015 do něj olovo výrobci už nepřidávají. Dále jsou to potisky a glazury nádobí. Tam se to používá stále. Problematické jsou i staré barvy a nátěry. Podobně je na tom některé nádobí pro děti, nebo levná bižuterie,“ popsala pro Blesk.cz expertka na toxické látky Karolína Brabcová z Arniky.
V případě bižuterie je podle Brabcové problém tristní. Je to kvůli tomu, že bižuterii nosíme přímo na těle, takže nebezpečné látky pronikají rovnou kůží do organismu.
Pozor na děti
Například u nátěrů se pak dostávají do prachu, díky čemuž je vdechujeme. Ohroženy jsou hlavně malé děti, které si hrají na zemi, často si olizují ruce a prachové částice s navázanými těžkými kovy přijímají přímo.
„Některé látky se chovají jako hormony, případně blokují jejich funkce. Hormony řídí rovnováhu těla a tyto látky proces naruší. Olovo způsobuje pokles intelektu, což potvrzují průřezové studie, které ukazují, že IQ u dětí kleslo až o dva nebo tři inteligenční body,“ popsala pro Blesk.cz Brabcová.
Velké nebezpečí tak hrozí i plodu v těle matky. Pokud bude těhotná vystavovaná těžkým kovům, tak to může mít dopad na mentální vývoj dítěte.
Nebezpečí recyklace
Problémem je podle Arniky i to, že na znečištění vnitřního prostředí neexistují tabulky a regulace, na rozdíl od toho vnějšího. Problém prý není jen v aktuálně používaných věcech, ale i v těch starších, které končí na smetišti, anebo v „kolečku“ recyklace. Nebezpečné látky se totiž s recyklací ocitnou zase na startu nového kola užívání.
Je vůbec možné se nebezpečí nějak bránit? Podle Brabcové je rada snadná. Důležité je důkladně vybírat zařízení, které v bytě použijeme. Podstatný je také pravidelný úklid a pořádné větrání, abychom se zbavovali prachu.
Arnika radí jak se vyhnout těžkým kovům
- pravidelným stíráním prachu a podlahy teplou vodou
- zákazem kouření v uzavřených prostorách
- odstraněním staré barvy a omítky obsahující olovo
- důkladným ukládáním pracovního oblečení odděleně od domácího
- ověřováním složení hraček a bytových doplňků, mohou obsahovat např. PVC
- nekupováním levné kovové bižuterie – často se může jednat o slitinu s obsahem těžkých kovů
Výzkum za čtvrt milionu
Výzkum byl prováděn v 52 budovách. Polovina z toho byly domácnosti. Vědci neušetřili ani pražský magistrát. Speciálním přístrojem zkoumali vybavení, ale i prachové částice. Ty setřeli a podrobili rozboru.
Slova odborníků potvrdila i náměstkyně primátorky Adriany Krnáčové Petra Kolínská (SZ). „Výsledkem výzkumu je, že i v prostorách magistrátu, kde se měřilo hned na několika místech, se ukazuje, že tady máme zvýšené množství olova. Ukázalo se, že hlavním viníkem je starší vybavení prostor,“ prozradila Kolínská.
Podle ní by hlavně veřejné instituce měly jít příkladem v tom, jaký používají stavební materiál anebo jaké nakoupí vybavení.
Výzkum zatím proběhl jenom v Praze (která na něj poskytla dotaci 250 tisíc korun), Arnika ale o finanční podporu požádala i na ministerstvu životního prostředí, je tak možné, že se v příštím roce dostanou na paškál i další města Česka.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.