Pořezané ruce, deprese: I děti trpí psychickými poruchami, proč to rodiče rádi ignorují?

„Mezi nejčastější poruchy patří hyperktonická porucha - ADHD, porucha příjmu potravy, dnes je na vzestupu také porucha autistického spektra nebo deprese spojené se sebevražedným jednáním a sebepoškozováním,“ uvedl pro Blesk.cz primář Dětské psychiatrické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovi a FN Motol Jiří Koutek.

Psychiatr: Sebepoškozování je „infekční“ 

Koutek označuje pokusy o sebepoškozování za vyloženě „infekční“. „Je to takříkajíc infekční. Je tam vliv nápodoby a rady. Děti, adolescenti, říkají, že jim to někdo poradil. Nesmírně se to šíří po internetu a vzniká na sebepoškozování až závislost,“ popsal Koutek.

Podle odborníka je potřeba mít přehled o tom, v jakém prostředí se děti na internetu pohybují. Neměly by na něm trávit příliš mnoho času. Navíc je potřeba nabídnout jim i další záliby. Podle psychiatra jde o to, aby z nich nebyly „děti ulice“.

Dítě nechce do školy: Co radí psycholog Václav Mertin?

Psycholog Jan Kulhánek z Psychologie Anděl dodává, že u dětských psychických poruch hraje roli také věk. Jiné věci trápí předškoláka, dítě v mladším školním věku a puberťáka.

U školkových dětí se problém projeví třeba nočním pomočováním, nebo mohou být plačtivější. Mladší školní věk pak může mít problémy s hyperaktivitou a udržením pozornosti. V pubertě se potom projevují problémy například nejrůznějšími poruchami příjmu potravy, ale také depresemi, jak je známe u dospělých.

K odborníkovi se rodiče často bojí. Jejich strach plyne i z toho, že by je někdo mohl označit za ty, kteří se na dítěti „podepsali“. „Spousta rodičů má tendenci starosti podceňovat. Někdy je těžké si připustit, že dítě má větší problém, někdo to řeší tím, že problémy zlehčuje. Někdo se bojí, že na něj ukáže odborník prstem a řekne, že právě rodič za všechno může. To je ovšem hluboce neprofesionální. Tak se nepostupuje,“ posteskl si pro Blesk.cz Kulhánek.

Hyperaktivní dospělí 

Psychické problémy potom mohou přetrvat až do dospělosti. „Řada poruch může do dospělosti nějakou formou přetrvávat, například tendence k depresivnímu prožívání, dneska se také mluví o hyperkinetických dospělých. Dříve byla představa, že to v pubertě, v dospívání, přejde, ovšem dneska se ví, že existují hyperkinetici dospělí,“ popsal Koutek.

Jde v podstatě o hyperaktivitu. Takový člověk je potom zrychlený, špatně se soustředí, přechází z činnosti do činnosti, nedokáže se koncentrovat na jednu věc a podobně.

Mobil na dětském táboře? Dopřejte dítěti digitální detox, radí psycholog

Podle Kulhánka je důležité s dítětem komunikovat. Ovšem neměla by to být jen komunikace na denní bázi o tom, co se stalo ve škole a jaké byly známky. Dialog je potřeba vést v době, kdy se nic neděje. Když potom opravdu přijde problém, tak bude dítě otevřenější. Dětem také podle psychologa nesmí chybět láska. Tu musí pociťovat pořád a ne jen občas.

Rodiče si také musí uvědomovat, že jít za odborníkem není žádné stigma ani selhání. Je to člověk, který jejich dítěti dokáže výrazně pomoci. „Rodiče by se neměli bát dětské psychiatrie, pokud děti mají obtíže, tak ať se nebojí vyhledat pomoc,“ dodal Koutek.