Agentury domácí zdravotní péče si zoufají. Pojišťovny neplatí, pacienty odmítat nesmíme

Autor: Zuzana Zelenková - 
27. 8. 2017
05:59

Domácí zdravotní péči v Česku nehradí v plné výši zdravotní  pojišťovny agenturám domácí zdravotní péče a současně je velký nedostatek všeobecných sester, který je markantnější než v lůžkových zařízeních. Podle prezidentky Asociace domácí péče ČR Ludmily Kondelíkové je situace tristní a dobře se nevyvíjí už patnáct let. Na dopisy a urgence zástupců profesních organizací je prý Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZČR) a vedení zdravotních pojišťoven hluché. Pojišťovny ale víc peněz dát nemůžou, protože se musejí řídit úhradovou vyhláškou. Takže agentury, které dle smluvního vztahu nemohou odmítnout pacienta, stojí před neřešitelným problémem. 

Vzhledem k neúnosnosti situace není divu, že kvalifikované síly odcházejí do zahraničí. Pečovatelky a sestry využívají možnosti zahraničních agentur, které zprostředkovávají práci třeba do Rakouska nebo do Německa. Musejí sice cestovat a pracovat skoro 24 hodin denně, ale alespoň si vydělají.

Například Lenka J. vystudovala sociální péči a dneska raději pracuje v Rakousku. Pro ni jsou důvody finanční, ale také má snahu zlepšit se v němčině. U pacientů je vždy 14 dní 24 hodin denně (což by v Česku nešlo kvůli legislativě). Nárok má na dvou hodinovou pauzu každý den. To ráda vyráží do přírody, nebo třeba na kolo. Podle Lenky je to o životním stylu. I tady ale stačí kurz.

Video „Senioři se stydí žádat o dávky, raději žijí v chudobě,“ říká Jan Lorman - Blesk TV
1080p 720p 480p 360p 240p

„Je tam spousta pečovatelek, které nemají kvalifikační vzdělání ani střední školu s maturitou. Stačí i kurz. V Rakousku se jedná o volnou živnost a pracuje se na rakouský živnostenský list. Agentury upřednostní člověka se zkušenostmi, nebo alespoň s kurzem,“ vysvětlila pro Blesk.cz Lenka.

Všechno má rub a líc

Lenka pracuje většinou v okolí Vídně, ale agentura může pracovníka vyslat i do dalších částí Rakouska. A tak může cesta zabrat i deset hodin. Dopředu je dobré zjistit si, co doopravdy má pečovatelka dělat, aby nakonec klientovi třeba neokopávala zahrádku.

„Lidé z Česka můžou vnímat, že si hrozně moc vyděláváme, ale to je jedna strana mince, existuje ještě ta druhá. Platíme rakouské zdravotní, sociální a důchodové pojištění, takže je otázka, co nás čeká do budoucna. Je dobré pořádně nastudovat místní zákony, cože se neobejde bez dobré znalosti němčiny,“ popsala Lenka.

U některých agentur navíc hrozí vysoké vstupní poplatky, některé si také nechávají vyplácet 300 euro za půl roku, přestože práci zprostředkovaly a dál už si člověk vše musí řešit sám. Některé také vybírají kolem deseti euro za jeden pracovní turnus. V Česku by podle ní bylo dobré změnit legislativu tak, aby si podobnou péči mohli dopřávat i čeští pacienti. 

Jak to chodí v Česku?

V Česku se domácí péče dělí na sociální a zdravotní péči. Pečovatelskou službu může dělat žena, která prošla daným kurzem. Sestra už potřebuje mít vyšší střední, nebo vysokou školu. Pečovatelky si nasmlouvá daný obvod. Služby potom dotují města, kraje i Evropská unie. Domácí zdravotní péči hradí zdravotní pojištění, za služby „navíc“ si lidé připlácí. Péči potom ordinuje lékař. Vše funguje na úzké spolupráci mezi lékařem a agenturou domácí zdravotní péče.

Užitečná služba má ale háček. Pojišťovny nechtějí vyplácet peníze za výkony, které překročí limit na jedno rodné číslo. Ten spočítá zdravotní pojišťovna podle vykázaných výkonů v minulých letech. Podle prezidentky Asociace domácí péče Ludmily Kondelíkové je situace již neúnosná. Populace stárne, nemocnice propouštějí pacienty velmi brzo do domácího ošetření a vyžadují pokračování zdravotní službou domácí péče.

Podle Oborové zdravotní pojišťovny se ve způsobu úhrad v segmentu domácí péče dlouhodobě nic nemění. Pokud má tedy poskytovatel obdobnou skladbu ošetřovaných pacientů, jako měl v referenčním období, což má být rok 2015, dostane za poskytnuté služby v roce 2017 zaplaceno o 4 procenta více než v roce 2015.

„Stejný způsob regulace je uplatňovaný s výjimkou segmentu dopravy a zdravotnické záchranné služby u všech poskytovatelů ambulantních zdravotních služeb,“ upřesňuje mluvčí OZP Ladislav Wagner. Což je dané známou úhradovou vyhláškou. To potvrzuje i mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý. Zdravotní pojišťovny se při své činnosti musí řídit legislativními normami. Tyto legislativní normy ovšem nemají pojišťovny možnost prakticky nijak ovlivnit.

Podle Wagnera v době, kdy trvale roste objem účtovaných zdravotních služeb a dynamika tohoto nárůstu převyšuje růst příjmů ze zdravotního pojištění, nelze ani do budoucna očekávat úhradu bez regulací, pokud nedojde současně k navýšení či možnosti individuálního nastavení výše pojistného za zdravotní pojištění. 

Agentury pracují 2 až 3 měsíce zdarma

„Dělali jsme kalkulaci agenturami domácí zdravotní péče napříč republikou a vyšlo z toho, že agentury, které ošetřují pacienty s náročnými diagnózami, poskytují zdravotní péči 2 až 3 měsíce v roce zdarma. Některé agentury pak náročné klienty pod nejrůznějšími záminkami odmítají. Pokud agentury takového pacienta přijmou do péče, tak v příštím roce nejen že nedostanou veškerou zdravotní péči uhrazenu, ale ještě musí zdravotním pojišťovnám peníze vracet. Dostávají se do velice složité situace a jsou nuceny brát si překlenovací úvěry,“ uvedla pro Blesk.cz Kondelíková.

Pacient byl ošetřen, tuto péči naordinoval lékař. V příštím roce obdrží agentura vyúčtování od zdravotní pojišťovny a dozví se, že nedostane uhrazenu provedenou péči v plném rozsahu a oznámí agentuře, že nezaplatí celou léčbu, překročila stanovený průměr. „Pokud se člověk zeptá, jakého pacienta má odmítnout, tak se mu dostane odpovědi, že žádného, protože je agentura vázána smlouvou, že nikoho nesmí odmítnout,“ popsala těžkou situaci Kondelíková.

Podle MZČR je všechno v pořádku. Rozhodně nemůžeme souhlasit s tvrzením, že by Ministerstvo zdravotnictví nedopřávalo poskytovatelům domácí péče sluchu. Na nedostatek nelékařských zdravotnických pracovníků Ministerstvo mimo jiné reagovalo novelou zákona o nelékařských zdravotnických povoláních, který začne platit od 1. 9. 2017," uvedl pro Blesk.cz mluvčí MZČR Ondřej Macura.

Ministerstvo: Vše je v pořádku

Cílem nové legislativní normy je podle ministerstva stabilizovat a zkvalitnit stávající systém kvalifikačního vzdělávání především ošetřovatelských profesí všeobecné sestry, dětské sestry, praktické sestry a to v souladu s aktuálními potřebami v oblasti zdravotnictví. Podle Macury je navíc segment poskytovatelů domácí zdravotní péče jeden z nejrychleji rostoucích. Mluvčí tvrdí, že od roku 2011 došlo k růstu úhrad o 40 procent.

Problém je podle prezidentky i v sociálních službách. Pečovatelské služby mají rovněž nedostatek pracovníků, mzdy nejsou velké, a tak vzniká velký personální problém, který následně snižuje požadavky na zaměstnance a potom vzniká začarovaný kruh jak v sociální, tak zdravotní domácí péči.

„Problém v domácí zdravotní péči je 15 let. Sestrám ve státních nemocnicích jsou platy postupně navyšovány a zdravotní pojišťovny se netají tím, že státní zařízení jsou prioritou pro MZČR. Platy v domácí péči roky stagnují. Pracovat v lůžkovém zařízení je dle mých osobních zkušeností méně náročné. Sestra se zapracuje na tom konkrétním pracovišti. V domácí péči se setká s větší škálou různých  diagnóz z různých medicínských oborů a to musí zvládnout, musí pracovat samostatně, nemá za zády lékaře, nebo kolegyně, kterých by se zeptala,“ dodala Kondelíková. Podle ní jsou na zaměstnance domáčí péče kladeny nejen vyšší požadavky, ale také musejí snášet větší fyzickou i psychickou zátěž. Není prý výjimečné, že si pacient nebo rodina vybíjí frustrace právě na sestře.

Doporučujeme
hadraplan ( 26. února 2018 09:24 )

Na výměnu pleny a utření perdele by měla být univerzita a 50let praxe.Je to složitá operace

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa