Entomolog pro Blesk: Komáři člověka hledají podle smradu z nohou!
„Některé druhy komárů si vybírají obličej, jiné smradlavé nohy.“ Holandský entomolog Bart Knols (51) zasvětil život výzkumu komárů. V rozhovoru pro Blesk vysvětluje, jak dělal experimenty na vlastní kůži i že epidemiím by šlo bránit celkem snadno.
Zatímco pro nás je to otravný hmyz, kvůli němuž se na vodě nebo na chatě občas nevyspíme, pokud se zapomeneme nastříkat repelentem, v rozvojovém světě jsou komáři smrtelnou hrozbou. Každý rok zemře kvůli jejich kousnutí až 750 000 lidí: většina na malárii, další třeba na horečku dengue, žlutou zimnici či virus zika. Doktor Knols se proti tomu snaží bojovat jak vědeckým výzkumem, tak coby aktivista a popularizátor.
Je nějak škodlivé samotné komáří bodnutí? Proč nás tak svědí?
„Na kousnutí náš organismus zareaguje rychle, u rány se začne srážet krev, abychom dál nekrváceli. V komářích slinách jsou naopak proteiny, které ve srážení naší krvi zabraňují. Ale protože jsou to pro nás cizí látky, imunitní systém rychle zareaguje. Z toho se vytvoří pupínek, co tolik svědí. Ale nebezpeční jsou parazité – bakterie či viry, které se do člověka dostanou komářími slinami.“
S komáry jste v kontaktu denně, svědí vás ještě kousnutí?
„Když komáry studujete, musíte udržovat jejich kolonie. Bez krve se nebudou množit, takže čas od času musíte prostě strčit ruku do klece a nakrmit je. Nicméně to takhle dělám 27 let a pořád to cítím.“
Doslova na vlastní kůži jste zkoumal, kam komáři nejčastěji míří.
„Zjistili jsme, že ne všechny druhy koušou do stejných částí těla. Jedna studie z Ugandy z 50. let říkala, že jistý druh si na nahých dětech vybíral hlavně tváře. Ale já jsem si pamatoval ze své práce v Africe, že mi nejvíc šli po kotnících a chodidlech. Tak jsme udělali jednoduchý experiment. Prostě jsem nahatý vlezl do místnosti plné komárů. Ukázalo se, že afričtí příslušníci rodu anofeles silně preferují kotníky, zatímco holandští komáři z rodu culex raději koušou do obličeje. Když jsem pak dýchal do trubice, komáři nic necítili a kousali všude stejně. Reagují totiž na oxid uhličitý. A v prvním případě zase stačilo nohy důkladně umýt lékařským mýdlem, které zabilo bakterie.“
A byl z toho nějaký praktický závěr?
„Začali jsme přemýšlet, čím vlastně lidské nohy páchnou. Velmi to totiž připomíná zralé sýry – a tak se ukázalo, že limburský sýr (nebo třeba romadur – pozn. red.) komáry přitahuje stejně. Vyrábí se totiž za pomoci bakterií, které jsou velice příbuzné těm na našich nohách. Komáři se podle nich naučili lidi vyhledávat. Chemikálie, které bakterie produkují, jsme začali vyrábět synteticky a v Keni z nich děláme lapače. Už tam pomohly zredukovat populaci komárů.“
Jsou komáři k něčemu užiteční? Například název rodu anofeles znamená »nepotřebný«.
„Hrají v přírodě svou roli, v některých ekosystémech je docela důležitá. Ne až tak dospělí komáři, ale larvy, co žijí ve vodě. Mnohde slouží za potravu rybám a obojživelníkům, v některých ekosystémech, třeba v močálech Everglades na Floridě, je podíl komářích larev na celkové biomase (kdybyste zvážili vše živé – pozn. red.) dost velký. Ale kdybych sbíral vzorek biomasy třeba v Riu de Janeiro, v nádobě by skončilo jen málo komárů či larev.“
Takže by na mnoha místech nevadilo dostat komáry na seznam ohrožených druhů?
„Třeba v Brazílii by to příroda skoro nepocítila. Ale je tu ještě druhá věc: v Jižní Americe to nejsou původní komáři. Viry jako dengue, chikungunya nebo zika tam šíří komáři, kteří se tam dostali ze západní Afriky, když Evropané dováželi otroky. Je podle mě zcela legitimní snažit se takové invazivní druhy zcela vyhubit.“
Jednou už se to skoro povedlo...
„V letech 1947–1962 probíhala v celé Jižní Americe společná kampaň na vyhubení komára Aedes aegypti, jenž přenáší řadu virů. Byla velice úspěšná, z 11 milionů kilometrů čtverečních zmizel. Zbyl jen na severu, ve Venezuele, Surinamu a Francouzské Guyaně. Kdyby tam vlády poskytly víc peněz a komáry vyhubily úplně, neměli jsme dnes problémy s virem zika a miminky s mikrocefalií.“
Musí to být velká vládní kampaň, nebo hraje roli i chování jednotlivců?
„Lidi sami by si měli uklidit nepořádek kolem domů a zejména odstranit veškerou stojatou vodu – kaluže, zásobníky, ale třeba i tácky pod květináči. Ve všem se komáři množí.“
Jaké jsou nejmodernější způsoby boje s komáry?
„Třeba v Kalifornii vyvinuli systém, který dokáže provádět velice specifické genetické úpravy. Změní genom komárů tak, aby nemohli přenášet choroby jako malárie, ba dokonce horečku dengue, která je virová. V západoafrické Burkině Faso už chystají vypuštění geneticky upravených komárů do přírody. Ti se budou rozmnožovat s obyčejnými, ale předají jim ty upravené geny a stále méně komárů pak bude malárii přenášet.“
V Evropě bývala malárie také běžná, ale už se ji podařilo vymýtit. Jsou tu komáři nadále nebezpeční?
„Teď spíše hrozí riziko virových chorob. Třeba v Chorvatsku nedávno bylo dost případů horečky dengue, kterou šíří právě oni. A v jižní Evropě, ve Středomoří, se zřejmě k velkým problémům přidá západonilská horečka, v Řecku bylo před pár lety přes sto případů. Nahrává tomu i globální oteplování.“
Velký strach byl předloni a loni z epidemie viru zika, hrozí ještě, ač epidemie skončila?
„Zika stále existuje. V mnoha zemích Jižní Ameriky už je po epidemii – vypadá to, že kdo ji jednou chytí, zůstane nadosmrti imunní. A když ji prodělá velká část dané populace, virus se tam nemůže dál šířit. Ovšem může mutovat, což dobře známe od chřipky. Je stále riziko, že se nakazí nějaký cestovatel, doma ho kousne další komár a spustí epidemii třeba v Evropě.“
Vše o viru ZIKA: Horečka, vyrážka a deformace mozku dětí:
