„Co je to HDP?“ Češi neznají ani základní pojmy, jsou finančně negramotní
Finanční gramotnost středoškoláků je podle projektu ekonomické olympiády tristní. Průměrnou úspěšnost měli středoškoláci na třiceti procentech. Jak se vypočítává hrubý domácí produkt, ví například jenom osmnáct procent zúčastněných. Dospělí na tom ale nejsou o moc lépe. Podle studie, kterou zveřejnilo ministerstvo financí, jsou výsledky České republiky i u nich spíše podprůměrné. Ředitelka Institutu Ekonomického vzdělávání Martina Bacíková z toho viní školské osnovy.
Co se skrývá za HDP? Středoškoláci tápou
Čtyři tisíce studentů ze všech typů škol napříč republikou zamířily na ekonomickou olympiádu. Finanční gramotnost uchazečů dopadla ale katastrofálně, úspěšnost zůstala na 30 procentech.
Pouhých 22 procent studentů spočítalo úlohu na jednoduchou úrokovou míru. A 18 procent vědělo, co je to vlastně hrubý domácí produkt.
Šlo o první ročník ekonomické olympiády. Za úkol si dává zlepšit finanční a ekonomickou gramotnost. „Na středních školách je svět odtržený od vysokoškolského prostředí, ale i od praxe. Reálně to na středních školách není, ekonomie se učí spíš tak, jak chce učitel, a ne podle rámcových vzdělávacích plánů. Ovšem učitel to má velmi těžké, protože v rámci Základů společenských věd učí i psychologii, sociologii a politologii. Všeobecný vzdělávací program je takový, že by podle něj měli učit, ale nemají žádnou podporu pro tu výuku, navíc učit ekonomii je těžké,“ řekla ředitelka Institutu ekonomického vzdělávání Martina Bacíková, který ekonomickou olympiádu uspořádal a hodlá s akcí pokračovat i v dalších letech.
„Doufáme, že se to odrazí na dospělé populaci. Studenti se často ptají doma rodičů na finanční situaci. Například se učí dělat rozpočet, a tak se ptají doma, jestli si ho dělají rodiče. Za deset let to budou hlavní aktéři v ekonomice a je potřeba, aby byli dostatečně finančně gramotní,“ dodala Bacíková.
Nevědí často ani dospělí
Bohužel podle průzkumů to ale z hlediska finanční gramotnosti není žádný zázrak ani mezi dospělou populací. „Dá se očekávat, že na řadu zejména makroekonomických pojmů by dospělí odpověděli nesprávně. Obecně myslím, že ekonomická gramotnost není na nejvyšší úrovni, odráží se to na tom, jak lidé interpretují ekonomická a makroekonomická čísla, na jejichž základě se vedou politické debaty,“ uvedl analytik a vedoucí komunikace EDUin (Informační centrum o vzdělávání) Bob Kartous.
„Potom je otázka, podle jakých znalostí se mohou rozhodovat, pokud se někdo baví o schodku rozpočtu, veřejném dluhu, plánovaném zadlužení nebo o tom, jak roste a klesá HDP. To by pochopitelně bylo zajímavé vědět, jestli jsou vůbec lidé schopni rozhodovat se na základě nějaké znalosti, protože to je základní pilíř politických debat,“ dodal.
Ušetří jen ten, kdo počítá všechno a nelže:
Podle průzkumu, který zveřejnilo ministerstvo financí, jsou dospělí se svými znalostmi spíš průměrní, až podprůměrní. V dotazníku, který testoval státy OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), bylo sedm otázek z oblasti finančních znalostí, devět zaměřených na chování a pět zaměřených na postoje k finančním záležitostem. Průměrně lidé dosahovali 13,2 bodu, což je relativně nízká úroveň finanční gramotnosti. Česká republika v testování dosáhla 12,6 bodu.
Český statistický úřad například k definici HDP uvádí:
Hrubý domácí produkt (HDP) je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území; používá se pro stanovení výkonnosti ekonomiky. Může být definován, resp. spočten třemi způsoby: (1) produkční metodou, (2) výdajovou metodou a (3) důchodovou metodou.
Produkční metodou se HDP počítá jako součet hrubé přidané hodnoty jednotlivých institucionálních sektorů nebo odvětví a čistých daní na produkty (které nejsou rozvrženy do sektorů a odvětví). Je to také vyrovnávací položka účtu výroby za národní hospodářství celkem, kde se straně zdrojů zachycuje produkce a na straně užití mezispotřeba. Hrubá přidaná hodnota je rozdílem mezi produkcí a mezispotřebou. Vzhledem k tomu, že produkce se oceňuje v základních cenách a užití v kupních cenách, je strana zdrojů za národní hospodářství celkem doplněna o daně snížené o dotace na výrobky.
HDP = Produkce mínus Mezispotřeba plus Daně z produktů mínus Dotace na produkty
Výdajovou metodou se HDP počítá jako součet konečného užití výrobků a služeb rezidentskými jednotkami (skutečná konečná spotřeba a tvorba hrubého kapitálu) a salda vývozu a dovozu výrobků a služeb. Skutečná konečná spotřeba je odvozena prostřednictvím naturálních sociálních transferů od výdajů na konečnou spotřebu domácností, vlády a neziskových institucí sloužících domácnostem. Tvorba hrubého kapitálu se člení na tvorba hrubého fixního kapitálu, změnu zásob a na čisté pořízení cenností.
HDP = Výdaje na konečnou spotřebu plus Tvorba hrubého kapitálu plus Vývoz výrobků a služeb mínus Dovoz výrobků a služeb
Důchodovou metodou se HDP počítá jako součet prvotních důchodů za národní hospodářství celkem: náhrad zaměstnancům, daní z výroby a z dovozu snížených o dotace a hrubého provozního přebytku a smíšeného důchodu (resp. čistého provozního přebytku a smíšeného důchodu a spotřeby fixního kapitálu)
HDP = Náhrady zaměstnancům plus Daně z výroby a z dovozu mínus Dotace plus Čistý provozní přebytek plus Čistý smíšený důchod plus Spotřeba fixního kapitálu
Máte pravdu, ale daň z obratu byla nezřídka i záporná, což znamenalo že dané zboží bylo naopak dotované státem.