Kožešinové farmy v Česku možná skončí. Byznys se zvířaty mají změnit poslanci

Davida Vojtíška živí kožešinová farma celý život. Cena firmy se teď pohybuje kolem šedesáti milionů, vzhledem k případnému zákazu se ale může brzy stát bezcennou. Podle Vojtíška přibyly zbytečné problémy například novými předpisy z roku 2014. Ty určily třeba zvětšení klecí, ve kterých chová zvířata. Velikost zázemí se tak náhle zdvojnásobila.

„Všechno jsem zdvojnásobil, abych se tím mohl zabývat dál. Politici mohli už tenkrát zaujmout stanovisko a říct, že to v blízké době chovy zakážou. Já bych do toho nemusel investovat, dneska by nebylo o čem mluvit,“ popsal pro Blesk.cz Vojtíšek.

„Takhle si stát počínal v 50. letech minulého století. Ještě mne mohou poslat za odměnu do uranových dolů. Celá renovace mě stála 30 milionů. Jestli projde zákaz, tak tržní hodnota mojí firmy bude nula, teď je to 60 milionů a víc. Všechno, co jsem vybudoval, včetně genetického materiálu, kvůli zákazu ztratí hodnotu,“ dodal.

Vojtíšek firmu zdědil po matce a podřídil jí celý svůj život. Pokud zákaz kožešinových farem projde, jen tak ho nenechá. „Budu se soudní cestou dobírat svých práv a budu chtít adekvátní kompenzaci, aby mi to alespoň z části nahradilo vynaložené úsilí a prostředky. Dělám normální prvovýrobu, tohle je jen začátek toho, co se bude zakazovat. Za chvíli to budou králíci, slepice, bude to na sebe navazovat a nebude tady nic živočišného,“ vypočetl Vojtíšek strategii své obrany. Podle jeho slov chtějí navrhovatelé chovy zakázat a ideálně podnikatelům nic nezaplatit.

Certifikát nebo konec farem

Ve hře jsou tři varianty změn, které můžou ve Sněmovně nastat. Jedna navrhuje, aby farmy zůstaly, ale aby měly certifikát WelFur. Iniciovala ho Evropská kožešnická asociace, podle organizace Svoboda zvířat by to ale neznamenalo žádnou změnu. Další dvě varianty počítají s úplným zákazem kožešinových farem. Liší se jen v tom, jak dlouhé přechodné období majitelům farem dávají a ve výši kompenzací.

Drastické záběry: Ochranáři zvířat politikům ukázali, jak se zabíjí kožešinová zvířata

Jedna z variant stanovuje konec farem do roku 2022 a fixní sumu jako náhradu škody za počet zvířat, které chovatelé mají. „Fixní částka je podle nás nepřijatelně vysoká a vágně vypočítaná,“ uvedla mluvčí organizace Svoboda zvířat Lucie Moravcová, podle které je přechodné období velmi dlouhé. Tento návrh počítá se třemi tisíci korun za norka a šesti a půl tisíci za lišku.

„To by z některých chovatelů udělalo milionáře. Navíc, a toho se bojíme, by mohli potom firmu založit třeba v Polsku, kde takové zákony zatím neplatí,“ dodala Moravcová. Podle ní návrh nemá obdoby v Evropě, nelíbí se jí dlouhé přechodná období a peníze navrch.

Podle toho, co navrhuje poslanec Robin Böhnisch (ČSSD), by přechodné období bylo stanoveno do roku 2019. Böhnisch má však ještě druhou variantu, kterou Moravcová označuje za kompromisní. Podnikatelé by dostali přechodné období do roku 2021. S tím, že farmáři, kteří by své chovy ukončili už za dva roky, by měli nárok na motivační příplatek.

Na Malostranském náměstí sedí muž v kleci: Protestuje proti kožešinovým farmám

„Myslíme, že zákaz projde“

Podobný příběh jako David Vojtíšek má i firma Miloslava Hanzala. Ten se chovu věnoval od vojny a před časem ji předal synům. „Myslím si, že ve středu už bude finále, které vyzní v náš neprospěch. Je to ze strany ochránců zvířat manipulace v náš neprospěch a divím se, že se lidé vyjadřují k něčemu, co neznají. Za to, co s námi bude, můžeme poděkovat takzvaným ochráncům zvířat,“ uvedl Hanzal.

I ochránci zvířat si myslí, že zákaz spíš projde. „Můj osobní pocit je, že to projde. Jde o to v jaké podobě. Byli bychom nejradši, kdyby prošla varianta, kdy by se s chovem kožešinových zvířat přestalo už v roce 2019,“ uvedla Moravcová. Smířila by se i s tím, kdyby to bylo o dva roky později.