Nekonečné čekání na vlaky nekončí: Brzdí je pomalá a zastaralá železnice

Česko má v porovnání s ostatními evropskými státy jednu z nejhustších železničních sítí, jenže kvalitou výrazně zaostává. Problémem jsou dlouhodobě hlavně jednokolejné tratě, kterých je bezmála 80 procent.

Větší množství vícekolejných tratí, na kterých se mohou vlaky míjet, mají podle statistik Mezinárodní železniční unie všechny okolní státy. Dokonce i Slovensko jich má 28 procent, což je o 8 procent více než v Česku. Naproti tomu v případě Polska je to 46 procent, v Německu 55 procent a ve Franci 5 procent. Nejlépe jsou na tom Belgičané, kde mají vícekolejné tři čtvrtiny železnice.

Kvůli jednokolejkám se vlaky často vzájemně brzdí a musí na sebe čekat. „Čím více vlaků, tím více riziko, že se budou muset předjíždět nebo míjet. Například v okolí Prahy je značná hustota vlaků,“ popsal Blesk.cz Petr Šťáhlavský, mluvčí Českých drah, které provozují v Česku nejvíce spojů. Každý rok jich vypraví téměř 2,5 milionů, v případě soukromých dopravců jde řádově o tisíce spojů.

Česko jako „zamindrákovaná“ země? Kvůli rychlovlakům poslanci apelují na vládu

Vlak každých 5 minut

Jako příklad uvedl Štáhlavský celkem 11 vlakových spojů, které každý den mezi 7. a 8. ráno míří ze směru Český Brod a Úvaly na Prahu. Polovinu z toho tvoří pomalé regionální vlaky. „Průměrná rychlost osobních vlaků je tak v daném úseku jen cca 51 km/hod., zatímco expresů 110 km/hod. i více,“ dodal s tím, že v zahraničí je proto časté, že je dálková a regionální doprava zcela oddělena.

V dohledné době se ale rozšiřování tratí nechystá. „Zdvojkolejňování není ekonomicky obhajitelné,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. Podle něj dochází k výrazným zpožděním i kvůli rekonstrukcím a opravám železnic, které mnohdy trvají několik let.

Jednokolejnost ale není jediným problémem. Česká železnice je obecně pomalá. „Nejvyšší rychlost je jen 160 km/hod., a to pouze na přibližně 400 kilometrech tratí, což jsou asi jen 4 procenta délky naší železniční sítě,“ upřesnil Šťáhlavský.

Desítky let teoretizování

Budování rychlé železnice ovšem desítky let zůstává pouze na papíře. „Je paradoxní, že na sklonku 80. let už se u nás uvažovalo o vysokorychlostní železnici. Od té doby jsme nechali zpracovat spoustu projektů, spoustu dokumentací, ale u toho to zatím skončilo,“ uvedl v rozhovoru pro Českou televizi Lukáš Týfa z Ústavu logistiky a managementu dopravy ČVUT.

Zpoždění mohou vzniknou i kvůli srážce s člověkem:

Video  Hazard se životem: Děti si lehly do kolejí a čekaly, až nad nimi projede vlak  - FTV Prima

Video se připravuje ...

Pomalou přípravu vysokorychlostní železnice kritizovali na začátku března poslanci napříč politickým spektrem a požadovali, aby se s výstavbou sítě vysokorychlostních tratí začalo v roce 2025 a aby do roku 2035 byla kompletně dokončená. Jenže ani klíčový materiál označený Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR, který minulý týden schválila vláda, nenabízí žádná konkrétní data, kdy by se měly nové tratě budovat. Slibuje sice tratě s rychlostí 300 km/hod., ale zahájení výstavby v nedohlednu.

Sobotka a Ťok vyhlížejí první rychlovlaky. Kdy se v Česku začnou stavět tratě?

Podle ministra dopravy je to čistě politické téma. „Výstavba vysokorychlostních tratí potřebuje nový impulz, příprava se musí zrychlit a dostat jasný harmonogram. Na tom panuje shoda. Tento dokument by nás měl posunout k tomu, že se stát ke stavbě nových tratí poprvé jasně přihlásí a přejde od teorií k jejich reálné přípravě,“ řekl Dan Ťok (za ANO).

Rychlodráhy za 650 miliard

Celkovou hodnotu uvažované vysokorychlostní sítě odhadlo ministerstvo na 650 miliard korun. Alternativou pro výstavbu vysokorychlostních tratí je rozšíření sítě konvenčních železnic, které by vyšlo na zhruba polovinu uvedené částky, nesplnilo by ale požadavky, které si úřad od zavedení rychlovlaků slibuje. Těmi je zejména zkrácení dojezdových časů mezi největšími tuzemskými městy a jejich rychlé napojení na zahraniční metropole.

Kde by se měly vybudovat rychlodráhy?

• Dresden – Praha – Brno – Wien / Bratislava, Budapest
• Brno – Ostrava – Katowice
• Praha – Plzeň – Domažlice - Bavorsko
• Praha – Wrocław