„Kolega zemřel při odstřelování,“ svěřila se euroúřednice o práci v Sýrii
Americký prezident Donald Trump je časté téma hovorů bruselských euroúředníků a vztahy Evropské unie a Sýrie jsou momentálně na bodu mrazu. V dalším vydání Studia Brusel to Blesku řekla euroúřednice Eva Horelová, která má v oddělení pro Blízký východ Evropské služby pro vnější činnost na starosti právě válkou zmítanou Sýrii. Horelová popsala i příběh kolegy, který zemřel při odstřelování.
Ještě než Eva Horelová nastoupila do Evropské služby pro vnější činnost, působila čtyři roky ve Washingtonu v odděleních pro tisk a veřejnou diplomacii. Právě Spojené státy jsou podle ní hlavním partnerem Evropské unie. Není proto divu, že si euroúředníci často povídají o budoucnosti americko-evropských vztahů po zvolení Donalda Trumpa prezidentem.
„Je to samozřejmě velké téma, hlavně na osobní bázi. Je velmi diskutováno mezi námi, protože USA je náš velký partner v různých mezinárodních organizacích jako je OSN, kde je jeden z hlavních členů Rady bezpečnosti, ale i partner v organizaci pro nešíření chemických zbraní nebo i různých organizací pro šíření lidských práv na celém světě,“ uvedla úřednice. „Bude velmi důležité zjistit, jakou skutečnou politiku bude administrativa prezidenta Trumpa prosazovat,“ dodala.
Práce euroúředníků na rozdíl od evropských poslanců a komisařů nekončí s jedním volebním obdobím a nemění se tedy každé čtyři roky. Podle Horelové ale častá výměna politiků významně efektivitu evropských snah nesnižuje.
„Věci nejsou černobílé, nějakou kontinuitu ztratit můžete, ale to je právě i odpověď na přání občanů. Proto si myslím, že je důležité, aby občané měli co největší spojení s tím, jak se věci veřejné spravují a to na všech úrovních,“ myslí si Horelová. Právě evropské volby ale mají přitom pravidelně velmi nízkou volební účast. Při těch posledních volilo v Česku pouze 18,2 % oprávněných voličů.
„Úředníci a politici by měli zpět do školy“
Častou kritiku evropských institucí přičítá Horelová nízké angažovanosti a informovanosti občanů. „Je určitě nutné aby národní vlády přijali svoji vlastní zodpovědnost a občanům lépe vysvětlili, jaký je ten rozhodovací proces v EU,“ uvedla úřednice. Podle ní by měli také sami politici a úředníci sami o svých aktivitách informovat.
„Velmi dobré jsou například projekty tzv. Zpátky do škol. To by si mohl vzít každý jako závazek: Když jede domu na dovolenou do České republiky, tak se zastavit i na svém gymnáziu nebo střední či základní škole a více hovořit se svými bývalými profesory a stávajícími žáky o tom, jak vlastně dochází k rozhodování v EU a jak má člověk možnost tyto procesy ovlivnit,“ poznamenala.
Horelová má teď na starosti Sýrii a patří do týmu, který podporuje vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiku Mogheriniovou, která reprezentuje EU v Mezinárodní skupině na podporu Sýrie. Horelová ve své pozici vyjednává tzv. závěry Rady, tedy rozhodnutí o politickém směřování z hlediska členských států ohledně krize v Sýrii. „To je skutečně taková dvojí válka, jednak je to aspekt občanské války a pak je to aspekt války proti teroristickým organizacím, hlavně Islámskému státu,“ uvedla.
„Co se týče Sýrie, EU nemá svého velvyslance v Damašku, nicméně naše diplomatické zastoupení v Damašku je stále otevřeno, ale naši diplomaté žijí a působí hlavně v Bejrútu a do Damašku dojíždí pravidelně na služební cesty,“ vysvětlila. „Naše oficiální spolupráce se syrskou vládou je omezená a je téměř na bodu mrazu. Nicméně máme mnoho programů se syrskou opozicí a také programů, ať už s OSN nebo přes různé mezinárodní neziskové organizace, které podporují přímo syrské občany jako takové,“ dodala.
Nebezpečná práce v Sýrii
„Je to samozřejmě lehce riskantní, ale každá delegace Evropské unie na celém světě má i pozici, která se jmenuje regionální bezpečnostní úředník. Ten má na starosti v zemích konfliktu často ve spolupráci s OSN posouzení míry rizika, která existuje. A na základě toho vydá doporučení, jestli kolegové smí tu cestu podniknout a jestli není moc nebezpečná,“ popsala. I tak se ale občas stane, že kvůli válce přijde o nějakého kolegu.
„Co se nám bohužel stalo v případě Sýrie, že jsme o jednoho kolegu přišli. Byl to syrský kolega, který byl najmutý jako místní síla pracující na delegaci Evropské unie a bohužel v rámci odstřelování jedné ze čtvrtí v Damašku v roce 2013 zemřel,“ zavzpomínala.