Uprchlíci se k nám snaží dostat horem spodem. Mají padělané rumunské doklady

Tok nelegálních migrantů se po zavření tzv. balkánské cesty přelil do Itálie, kam míří především migranti z Afriky. A tak není překvapivé, že v Evropě jsou momentálně nejvíce padělané italské doklady. Zadrženy již byly i v Česku, jde však o jednotlivé případy.

V ČR jsou však v souvislosti s nelegální migrací fenoménem padělky jiné – doklady především rumunské. Zatímco falešné italské doklady souvisí přímo s migrační krizí, rumunské doklady se týkají skupiny nelegálních migrantů, která v Česku v současnosti znovu převládá. Ukrajinců.

Migranti s falešnými italskými doklady: Přibude jich v Česku?

I když hrají Ukrajinci mezi nelegálními migranty prim, ani pozornost cizinecké policie v případě uprchlické krize neutuchá. Výhled do roku 2017 je přitom takový, že i v Česku by se mohlo objevit více migrantů, kteří do Evropy proudí přes Itálii.

„Očekáváme, že bude docházet nadále ke větším případům převaděčství a zneužívání nelegálních dokladů. Obáváme se, že by se mohli na území ČR objevit nelegální migranti z Itálie vzhledem k tomu, že tam směřuje ta hlavní trasa. V současné době evidujeme pouze jednotlivce v tomto směru, ale situace se samozřejmě může změnit,“ varuje Vladimír Takáč, šéf skupiny analýzy rizik z Cizinecké policie ČR.

„Nejvíce padělanými nebo pozměňovanými doklady v rámci celé Evropy jsou italské doklady a polské doklady. Italské jsou italské občanské průkazy papírového provedení, které jsou buď bianco odcizované a neoprávněnou osobou vyplňované, nebo jsou to totální padělky,“ doplňuje Hubert Lang, vedoucí Národního centra pro kontrolu dokladů.

Ukázka falšovaných dokladů, které v Česku zadržela cizinecká policie. Prim hrají rumunské občanky, objevily se již i italské. | Foto Blesk - Jaroslav Šimáček

V případě zadržených dokladů lidí uvnitř Česka jde přitom nejčastěji o lidi, „kteří z nějakého důvodu na území ČR zůstávají, snaží se zakrýt svoji totožnost, dopouští se trestné činnosti nebo tady zůstávají z nějakého jiného důvodu“, jako je třeba práce načerno, upozornil Lang.

„Osoby, které přes naše území tranzitují v rámci nelegální migrace – Syřané a další osoby v úkrytech – nemají buď doklady vůbec, a nebo mají své pravé doklady,“ podotýká.

Rumunské doklady jako český fenomén

Ke snaze cestovat do Česka či tranzitovat přes něj se na prvním místě objevují rumunské doklady a dále právě italské doklady. Odhaleny byly policií samozřejmě i padělky českých dokladů.

Ovšem nikoli tak v rukách cizinců. „Spousta českých občanů má nějaké problémy, ať už s řidičskými či občanskými průkazy. Je to Čech, který potřebuje zakrýt svoji totožnost. Má nějaké problémy, je v dluhové pasti, někdo po něm pátrá nebo je přímo v pátrání policie atd. Pořídí si český doklad někoho jiného,“ říká Hubert Lang.

V případě nelegálních migrantů jsou však nejčastější doklady rumunské. „Rumunské doklady jsou určitý fenomén, který je zaznamenán velice výrazně pouze v ČR,“ upozorňuje Lang.

Migranti se schovávají do cisteren i na podvozky aut. Syřanů v Česku ubylo

Nejčastěji totiž v Česku zneužívají doklady Ukrajinci. „Na prvním místě zneužívají cestovní doklady státní příslušníci Ukrajiny. Je to trend, který je dlouhodobý,“ říká Lang. Až po nich to jsou Albánci, Syřané či afričtí nelegální migranti z Demokratické republiky Kongo.

Lang k tomu dodává: „Státní příslušníci zemí z postsovětského prostoru, zejména z Ukrajiny, Moldávie, se snaží pracovat na území ČR. Pro usnadnění této práce si pořizují totální padělky rumunských průkazů totožnosti občana.“

Loni se přitom objevilo 481 případů záchytu těchto padělaných rumunských občanek, v roce 2015 to bylo jen 107 případů. „Je to fenomén ČR. Není to problém na Slovensku, není to problém v Maďarsku ani Spolkové republice Německo. Česká republika je cílovou destinací pro Ukrajince a Moldavany i další osoby z postsovětských republik a oni se snaží na ID karty Rumunska pracovat v našich průmyslových zónách,“ podotýká Lang.

Falešný doklad až za 13 tisíc

Cizinecká policie má přehled i o tom, za kolik se zhruba tyto falešné doklady prodávají. „Jsou to doklady, které jsou snadno napadnutelné. Je to jednostranná kartička, kterou vytisknete na laserovém tiskovém prostředku, prodáte ji obratem za 200 až 500 eur (5400 až 13 500 korun), takže je tam velká míra zisku a jednoduchá forma výroby,“ prozradil Lang.

Problém rumunských dokladů přitom spočívá i v tom, že nejsou vydávány centrálně – Rumunsko vydává tento typ průkazů decentralizovaně, po jednotlivých župách a proto existuje hned několik jejich variant. Optimální pro výrobu těchto dokladů není ani ona použitá laserová technologie, od které Rumunsko slíbilo do budoucna odstoupit a přejít na polykarbonáty, standardní v jiných státech.

Evropské země si rozdělily už 12 tisíc uprchlíků, přišli i do Česka

Obecně u padělků dokladů platí, že česká cizinecká policie zaregistrovala u nelegálních migrantů různé druhy napadených dokladů – od falšovaných přechodových razítek schengenského typu, kdy chycená osoba chce zvýšit věrohodnost padělaného či pozměněného dokladu a prokázat, že nějakým způsobem už po jiných zemích cestovala, přes klasické cestovní pasy, po průkazy totožnosti občana jednotlivých členských států EU.

Nové „mobilní laboratoře“ za 5 milionů proti padělatelům

Různé jsou i způsoby napadení dokladů. Od totálních padělků, tedy napodobenin pravých dokladů, po doklady pozměněné, kdy jsou vyměněné fotografie, prodloužené doby platnosti či se jedná o doklady kolážované, tedy sestavené z různých dokladů.

„Velice nebezpečný trend je falešná totožnost. Je zachytáván nejen v České republice, ale v celé EU. Jedná se o pravé cestovní doklady, které předkládá jiný držitel, než ten původní. Osoba zapůjčí svůj pravý cestovní doklad jiné osobě. Často jsou si velice podobny,“ uvedl Lang.

V tom momentě má cizinecký policie jen omezen možnosti a při běžné hraniční kontrole nemá šanci odhalit tento nešvar jinak, než že provádí portrétní identifikaci, případně osoby ztotožňuje prostřednictvím pohovorů apod. Jedná se přitom o doklady, které nejsou v žádném policejním systému a nejsou tedy např. odcizené. V loňském roce zaznamenala cizinecká policie 13 takových případů.

Cizinecká policie má nově k dispozici speciální vozy pro boj proti padělatelům dokladů. | ČTK

Od ledna do prosince 2016 bylo celkově v Česku odhaleno 1430 padělaných dokladů a dalších neregulérních veřejných listin u celkem 1153 osob. Na hranicích, letištích i ve vnitrozemí. V případě mezinárodních letišť kde bylo odhaleno 139 neregulérních doklad u 75 osob.

K odhalování padělků dokladů má cizinecká policie k dispozici nové pojízdné „mobilní laboratoře“, šest vozidel, která převzala na začátku letošního roku. 

„Jsou to nejmodernější vozidla, která v současnosti v Evropě jsou,“ podotkl Hubert Lang. Označovány bývají jako tzv. Schengenbusy IV. generace a jedná se o technické prostředky vybavené vnitřní laboratoří k mobilní kontrole cestovních dokladů a dalších dokladů předkládaných při kontrolách cizinci.

Těchto vozidel má do budoucna přibývat, v každém kraji má být cizinecké policii alespoň jedno k dispozici. „Tato vozidla byla nakoupena z prostředků rozpočtu ČR, kdy Česká republika reaguje na probíhající migrační krizi,“ podotkl Lang. Cena jednoho Schengenbusu s veškerým vybavením je přitom 5 255 632 korun.