Každý rok si v Česku dobrovolně vezme život půl druhého tisíce lidí. Nejčastěji volí smrt oběšením, udušením, otravou nebo skokem z výšky. Blesk.cz přináší velký přehled počtů sebevražd a způsobů, jak se Češi zabíjejí. Čísla se v uplynulém desetiletí téměř neměnila a poslední přesné statistiky jsou z roku 2015, kdy se zabilo 1384 lidí.
V Česku je 1500 sebevražd ročně. Vede oběšení, život si berou i děti
1.Oběšení či udušení
V roce 2015 se podle posledních čísel Českého statistického úřadu v Česku zabilo celkem 1384 lidí. Pokud se někdo rozhodne dobrovolně odejít, nejčastěji zvolí nějakou formu oběšení, udušení či uškrcení. V roce 2015 takto život ukončilo 777 lidí a podobně tomu bylo v předchozích letech. Dalších 21 lidí se záměrně utopilo.
2.Otrava a skok z výšky
Skokem z výšky ukončilo život 144 lidí, pod jedoucí vlak nebo jiné jedoucí vozidlo pak dalších 81. Celkem za posledních deset let šlo v těchto případech o víc než 1800 sebevrahů. Významná část lidí pak zvolí otravu, ať už jde o léky, alkohol nebo například plyn. V roce 2015 se takto zabilo 115 lidí.
3.Další způsoby sebevražd
V posledních letech stoupá počet těch, kteří se dobrovolně zabijí v autě. Zatímco třeba v roce 2006 nebo 2007 to byl jeden člověk, v letech 2011 až 2014 jich bylo vždy nejméně 8. Předloni pak šlo o pět lidí. Celkem 55 lidí se zastřelilo a 52 použilo k sebevraždě nůž nebo jiný ostrý předmět.
4.Sebevraždy dětí
Statistici evidují i sebevraždy malých dětí. Za posledních 10 let se zabilo 35 dětí mladších 15 let, v roce 2015 jich bylo celkem 7. Podle údajů Linky bezpečí z roku 2013 se během posledních několika let počet úvah o sebevraždě zdvojnásobil. Jejich odborníci řeší v této souvislosti až tři hovory denně.
5.Kdo se zabíjí
Lidé se zabíjejí v každém věku. Překvapivě hodně se zabíjejí mladí lidé – předloni to bylo 416 mladých do 34 let. Ve stejném roce se zabilo také 377 seniorů. Častěji si na život sáhnou muži, a to pětkrát častěji – v roce 2015 to bylo 1130 mužů a 254 žen. V předchozích letech byly počty podobné. Při přepočtu na 100 tisíc obyvatel je větší pravděpodobnost, že se zabije člověk v menší obci či městě, ve velkých městech nebo v Praze je sebevražednost nejnižší.
6.Kdy se lidé zabíjejí
Z dlouhodobých statistik od roku 2006 lze vysledovat, že se lidé obecně nejčastěji rozhodnou odejít ze světa v březnu nebo v dubnu, ženy pak nejčastěji během května. Mezi dny s nadprůměrnou sebevražedností patří tyto hlavně začátek roku, speciálně pak den 1. ledna. Mezi ženami je pak docela „oblíbený“ také Štědrý den.
7.Důvody se nemění
Motivy k sebevraždě jsou často velmi podobné a v průběhu let se příliš nemění. „Nejvíce pokusů o sebevraždu se děje hlavně v dospívání mezi 14 až 16 lety, kde se často sebevražda nepodaří. Může jít o vyhrocené konflikty v rodině nebo první rozchody a odmítnutí. A potom jsou pokusy ve věku seniorů po šedesátce. Tady jde nejčastěji osamělost nebo o takzvanou bilanční sebevraždu, kdy se například dozvědí o své závažné nemoci,“ uvedl pro Blesk.cz Jan Kulhánek, psycholog působící v Centru psychoterapie Anděl.
8.Koroner: Lidé mají fantazii
Když někdo zemře mimo zdravotnické zařízení, určuje příčinu smrti koroner. Ti tak logicky často míří i sebevraždám. „Občas nás překvapí fantazie lidí, pokud jde o způsob, jak sejít ze světa. Některé sebevraždy jsou skutečně komplikované,“ řekl pro Blesk.cz David Tuček, majitel firmy 1. Koronerská, která zajišťuje služby koronera v několika krajích.
Tučkův tým řešil i případ, který ze začátku vypadal jako dopravní nehoda. Jenže koroner při ohledání těla zjistil, že člověk za volantem měl prostřelenou hlavu. „Začalo se pátrat, jakým způsobem zemřel a jestli byl průstřel příčinou úmrtí, nebo nastal až po dopravní nehodě. Ve finále to byl rafinovaný způsob sebevraždy, kdy se dotyčný chtěl zabít kombinovaným způsobem. Ve vysoké rychlosti chtěl s vozidlem havarovat do stromu a ještě předtím, než havaroval, se zastřelil,“ popisuje Tuček.
Celý rozhovor s koronerem:
9.Sebevraždy v čase
Při pohlednu do minulosti bylo na sebevraždy „bohaté“ období první republiky. Čísla totiž ukazují, že v letech 1921 až 1936 se zabíjelo nejvíce lidí v poměru k počtu obyvatel. Šlo o rekordní čísla za posledních 140 let, každý rok takto zemřely tři až čtyři tisíce lidí. Rok 2015 byl z tohoto pohledu nejpříznivější – zabilo se 1384 lidí, což je 13 lidí na 100 tisíc obyvatel. Před 50 lety to bylo v průměru 26 až 28 lidí na 100 tisíc.
10.Kuriózní úmrtí
Pád na rovině, pád ze židle, kontakt se sekačkou nebo bodnutí nejedovatým hmyzem. I to jsou příčiny smrti, které eviduje Český statistický úřad společně s Ústavem zdravotnických informací. Mezi další kuriózní způsoby patří náhodné zadušení v posteli nebo pád do vany. Jak častá taková smrt je? A postihuje častěji muže, nebo ženy?
Témata:
Pro 1912 : ZALEZ CARMINE DO BOUDY A VYLEZ AZ TI TO DOVOLIM !
Počty sebevražd v roce 2015 a před 50 lety jsou v clanku vzdy uvedeny na 100 000 obyvatel, chápeš to vůbec ???
Blbinku, kokutku , kukuku 
.