Vědci koukli pod víčko kefírům a jogurtům. „Zdravé“ bakterie mají mizivé účinky
Střevní mikroflóra je důležitým ukazatelem zdraví, proto se o ni lidé snaží pečovat. Aspoň někteří. Kupují drahá probiotika a jogurtové nápoje, které obsahují „zdravé bakterie“. Češi za ně ročně utratí miliony korun. Jenže podle britské studie, o které informoval web deníku Daily Mail, jsou jejich účinky mizivé.
Střevní bakterie jsou v labyrintu střev a je to klíč k našemu zdraví. Ve střevech se nachází mnoho symbiotických organismů, které komunikují s naším mozkem a kontrolují náš biorytmus. Celkem bychom v zažívacím traktu našli kolem sto biliónů mikrobů, které se jednotně označují jako střevní mikrobiom. Ten zpravidla způsobuje nadváhu, ovlivňuje duševní zdraví a dokonce i syndrom hyperaktivity u dětí (ADHD).
Evropská kardiologická společnost nedávno zveřejnila studii, ve které se zajímala o bakterie, které rozkládají červené maso, vejce a jiné mléčné výrobky a napomáhají tak k většímu výskytu kardiovaskulárních chorob. Záleží tedy na tom, co jíme, protože naše bakterie by mohly účinně předurčit, kteří lidé budou náchylnější například k srdečnímu infarktu.
Čím více bakterií, tím lépe
Vědci zjistili, že čím více různých bakterií ve střevech máme, tím více budeme zdraví. Bylo by dobré tedy vědět, co dělají probiotika nebo „zdravé bakterie“, které mají zklidnit střevní mikroflóru po nemoci.
Vědci sehnali dobrovolníky, které rozdělili do tří skupin. První skupina požívala klasické probiotické jogurtové nápoje, které seženete v chladících boxech v supermarketech. Tyto nápoje jsou specifické svým druhem bakterií, které jsou dostatečně silné a odolají kyselému žaludečnímu a střevnímu prostředí. Jde hlavně o laktobacily a bifidobacily.
Druhá skupina pila fermentované mléko – kefír. Ten je specifický svými kefírovými zrny. Ta obsahují druhy bakterií, které jsou známé i u dalších fermentovaných potravin, jako je zelí nebo sojová omáčka.
Třetí skupina pak měla stravu bohatou na probiotické vlákniny. To jsou látky, kterými se živí naše střevní bakterie a napomáhají tak k jejich růstu. Jsou to tzv. oligosacharidy. Lidé ze třetí skupiny jedli potraviny bohaté na inulín. Ten je obsažený hlavně v pórku, čekance, topinamburách, česneku nebo cibuli.
Výsledky moči a stolice všech účastníků byly poté analyzovány odborníky na výživu, na potravinářskou mikrobiologii i pro studium metabolitů (chemické procesy prospěšné pro střevní flóru, pozn. red.).
Výsledek? Pokud kupujete tyto produkty za účelem dobré chuti, pak je vše v pořádku. Pokud je však kupujete za účelem být zdravější, je to zcela zbytečné. Závěr z vědecké studie poukazuje na to, že tyto potraviny nedělají prakticky nic.
Kefír vyšel nejlépe
Všichni účastníci studie, v průběhu čtyř týdnu, nevykázali žádné výrazné změny v jejich střevním mikrobiomu. U skupiny, která pila jogurtové nápoje, byla malá změna k lepšímu. Mohla za to bakterie zvaná lachnospiraceae, která reguluje tělesnou hmotnost. Nicméně její množství bylo zanedbatelné.
Skupina na inulínu vykázala mírné změny u faecali bakterie, které má obecně dobrý prospěch na střevní mikroflóru. Opět však byla významnost mizivá.
Nejlepší výsledky byly zaznamenány u dobrovolníků, kteří pili kefír. Byla prokázána změna u několika druhů bakterií, zejména rodiny laktobacilů, které pomáhají lidem alergickým na laktózu nebo těm, kteří trpí na cestovatelské průjmy. Nejzdravější ze studie tedy vycházejí kefíry, které stimulují naší střevní mikroflóru, avšak ani zde nebyl nález převratný.
Ohledně studie bakterií v našich střevech se mají vědci ještě co učit. Avšak už teď lze s jistotou říct, že bakterie ve střevech ovlivňují naše celkové zdraví. Strava by tedy měla být pestrá a vyvážená.
Čo bolo,to bolo,teraz už to nejsou jogurty,ale sr*ač*ky.