Změny na Primě: Půlka společnosti je prodaná. Kdo ji teď ovládne?

Autor: bru/ČTK, sou - 
25. ledna 2017
10:32

Většinovým vlastníkem televize Prima se stal podnikatel Ivan Zach. Přes firmu Denemo Media koupil společně s Vladimírem Komárem od švédské Modern Times Group (MTG) poloviční podíl ve skupině Prima Group. Transakce ohodnocuje Prima Group na 237,4 milionu eur, což je v přepočtu 6,4 miliardy korun. Vyplývá to z informací, které ve středu zveřejnila MTG a Prima Group. Zach dosud v Primě vlastnil prostřednictvím GES Group poloviční podíl.

V žebříčku nejbohatších Čechů podle časopisu Forbes se Zach loni s majetkem 4,7 miliardy korun umístil na 38. místě.

Denemo Media, která byla do obchodního rejstříku zapsána před týdnem, je společným podnikem mezi Denemo Investment, která vlastní podíl 75 procent firmy, a GES MEDIA ASSET s podílem 25 procent. Denemo Invest je dceřinou firmou skupiny Alphaduct, kterou vlastní český podnikatel Vladimír Komár. GES MEDIA ASSET je součástí GES GROUP podnikatele Ivana Zacha, která již vlastní v FTV Prima Holding podíl 50 procent.

O prodeji Primy média spekulovala delší dobu, mezi možnými kupci se objevovala i jména ministra financí Andreje Babiše či podnikatele Petra Kellnera.

Komár byl dříve spolumajitelem TV Nova

Vladimír Komár má s vlastněním televizní stanice už své zkušenosti. V minulosti se totiž s Jiřím Šmejcem a Janem Gernerem podílel prostřednictvím MEF Holdingu na financování, řízení a vlastnictví skupiny kolem TV Nova. V roce 2003 se jejich cesty rozešly a Komár se dal na vodu a kosmetiku. Pod společnost Alphaduct totiž spadly Karlovarská Korunní a Dermacol.

Dermacol pod jeho taktovkou začala otevírat své vlastní pobočky nejen v pražských obchodních centrech. Na podporu oživení značky najal i známé ženské tváře, například biatlonistku Gabrielu Soukalovou, modelky a moderátorky Ivu Kubelkovou či Taťánu Kuchařovou. U Karlovarské Korunní se nikdy netajil tím, že uvažuje o jejím prodeji.

Ten se nakonec uskutečnil na konci října minulého roku. Odkoupila ji skupina Arca Capital slovenského finančníka Pavola Krúpy, které v té době už patřil tuzemský výrobce minerálek Ondrášovka. Spojením těchto dvou značek vznikla nápojářská skupina s obratem přes 800 milionů korun.

MTG koupila poloviční podíl FTV Prima v roce 2005

MTG koupila poloviční podíl v FTV Prima Holding v roce 2005 za 87 milionů eur. Celková návratnost investice, včetně dividend a prodejní ceny, by měla v průměru dosáhnout 1,6 miliardy švédských korun (4,6 miliardy Kč).

MTG usiluje o přeměnu z tradiční vysílací společnosti na firmu s aktivitami v oblasti digitální zábavy. Předloni výrazně změnila způsob fungování, když začala kupovat většinové podíly v řadě digitálních podniků a zároveň prodala některé aktivity ve Švédsku, v Maďarsku a v Rusku a měnila organizační strukturu.

Televize Prima vysílá v Česku od června 1993, tehdy to bylo pod názvem Premiéra. Její rozjezd zbrzdil nástup konkurenční televize Nova v roce 1994. Nyní má Prima v Česku pět stanic a jednu na Slovensku. Sledovanost kanálů Primy se dlouhodobě pohybuje kolem 25 procent, což je zhruba na úrovni České televize. Nejsilnější Novu sleduje podle aktuálních čísel zhruba 30 procent diváků starších 15 let.

Prima měla problém kvůli uprchlické krizi i vyřazení Show Jana Krause kvůli Bradymu

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání na konci roku 2015 odhalila ve zpravodajství televize Prima o uprchlících sporné momenty, na zahájení správního řízení to ale nestačilo. Rada se zabývala nahrávkou serveru Hlídací pes, která měla dokládat, že zaměstnanci byli vedením instruováni, aby zaujali protiuprchlickou pozici.

Britský týdeník The Economist loni v září v souvislosti se zpravodajstvím o migrační krizi upozornil, že Ivan Zach má blízko k prezidentovi Miloši Zemanovi. Při říjnové kauze kolem neudělení řádu pamětníkovi holokaustu Jiřímu Bradymu Prima vyřadila z pořadu Show Jana Krause pasáž s kritikou prezidenta, po jednodenním odkladu nakonec odvysílala nový díl.

Za rok 2015 skupina FTV Prima zvýšila zisk o 48 procent na 298,3 milionu korun. Tržby stouply o sedm procent na 2,8 miliardy korun.

Podívejte se na snímky z natáčení seriálů TV Prima:

flesch2z ( 25. ledna 2017 23:17 )

Nic proti Primě, ale když vidím Voříška, tak přepínám. Voříšek je 98% dvojník mého ex, a když jsem zjistila že je tulínek, tak se mi zprotivil na 100%. Vidět nemusím ani jednoho. Ale jinak je Prima ok.

sexymozek ( 25. ledna 2017 18:25 )

Já jo,mám asi 10 sportovních..

dfghjk ( 25. ledna 2017 13:21 )

Třeba se majitel chytne za nos a hlavní zpravodajskou relaci přejmenuje na "Špatné zprávy". Určitě by to bylo podstatně výstižnější.

agfor ( 25. ledna 2017 12:51 )

Pokud se na Primě konečně přestanou opakovat MASH, Vraždy v Midsomeru a jiné zhovadilosti a začne se vysílat lepší program bez dvacetinásobných repríz a klesne počet reklam, tak mi je jedno, kdo ji vlastní - třeba i Marťani.

zdenek43 ( 25. ledna 2017 12:51 )

Není bez zajímavosti, jak cílevědomě začal Zach své mediální aktivity budovat. Původní FTV Premiéra kdysi stavěla pro splnění svých mediálních ambicí Investiční a Poštovní banka přes firmu Domeana. V roce 1999 se majitelem Domeany stala na krátké čtyři měsíce firma Nomura Capital, přímo řízená lidmi japonské Nomury, která byla největším podílníkem v IPB. A právě ti pak ještě v roce 1999 odprodali Premiéru, přejmenovanou na Primu, Zachově skupině GES. V roce 2000 pak „lev ve světě financí“, tedy IPB, kvůli nahromaděným špatným úvěrům padla. Zach se postupně zbavoval „zátěže“ regionálního vysílání, které bylo podmínkou udělení celoplošné vysílací licence. 2009-Televize Prima se v analogu dělí o kmitočty s třinácti regionálními televizemi. Osm z nich vlastní společnost Regio Media (označují se zkratkou R1), ovládaná majiteli Primy, a šest Regionální televizní agentura (RTA) Jaroslava Berky. Prima musí tato regionální studia pouštět v přesně stanovených časech do svého vysílání. Je to dané přímo její licencí i licencemi regionů, neboť v době, kdy chtěla Prima začít vysílat celostátně, nebyl dostatek frekvencí pro vybudování další celostátní analogově šířené televizní stanice. Proto přistoupila tehdejší Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) k netradičnímu řešení s „dělením“ kmitočtů. Regionální televize, které by mnohdy nedokázaly samy zaplnit celodenní vysílání vlastním programem a bylo by pro ně toto celodenní vysílání příliš drahé, získaly omezený prostor pro každodenní vysílání na frekvencích, které po většinu dne využívá Prima. A Prima se dostala k vytouženému celostátnímu pokrytí, byť v porovnání s analogovými programy České televize nebo Novou bylo o poznání horší (analogově Prima pokrývala zhruba 74 procent populace). V digitálním vysílání o kmitočty není nouze, proto se Prima snažila soužití s regiony zbavit, ale nepodařilo se jí přesvědčit poslance, aby tuto změnu zapracovali do zákona.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud