Apatie a načepýřené peří: Jak poznáte na zvířeti ptačí chřipku?

„Nemáme informaci, že by virus nějak zmutoval,“ řekl Blesk.cz Petr Pejchal, tiskový mluvčí Státní veterinární správy (SVS). Zároveň dodal, že SVS předpokládá další šíření ptačí chřipky a v současné době probíhá velké množství dalších kontrol.

Veterináři rozhodli, že se vybije veškerá drůbež v okruhu tří kilometrů od ohnisek ptačí chřipky na jižní Moravě. Vedle drobných chovů půjde i o reprodukční chov kachen společnosti Sebol, kde je 6000 ptáků. Bude se v něm muset zničit také 60.000 násadových vajec. O kolik kusů drůbeže, ale například i holubů nebo bažantů, celkem půjde, se zatím přesně neví. Okrasní a exotičtí ptáci, například papoušci, se utrácet nebudou, pokud chovatelé požádají o výjimku.

„Pokud je papoušek chován v domácnosti, nemusí k nákaze dojít. Musel by přijít do přímého kontaktu s volně žijícím ptákem nebo trusem,“ uklidňuje chovatele Pejchal.

Odvoz usmrcených ptáků do kafilérie v Medlově | HZS Jihomoravského kraje

Influenza drůbeže, známá také jako ptačí chřipka, je virové onemocnění postihující ptáky. Postihuje jak volně žijící ptáky, tak drůbež jako slepice, krůty, kachny a husy. Postižená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu 1–2 dnů.

Ptačí chřipka ve světě i v Česku | Blesk

 O tom, jak se nákaza přenáší na člověka, je málo informací a v současné době neexistuje žádná vakcína, a proto je nutno pro bezpečnost lidí zaměstnaných v zemědělství, na jatkách a závodech na zpracování masa přijmout protinákazová opatření. Chřipka ptáků způsobuje rovněž ekonomické problémy v důsledku zákazu importu drůbeže a drůbežích produktů ze zemí, které jsou nákazou postiženy a může mít za následek likvidaci činností spojených s chovem a zpracováním drůbeže v důsledku toho, že v případě výskytu nákazy vždy a v některých zemích i v případě podezření musí být postižená hejna likvidována.

Odvoz usmrcených ptáků do kafilérie v Medlově | HZS Jihomoravského kraje

• K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků.
• Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři.
• Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly, peří, uhynulá zvířata apod.).
• Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky, psi apod.).
• Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka. Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka.

Při likvidaci ohniska nákazy v Moravském Krumlově asistovaly veterinářům dvě jednotky hasičů. | HZS Jihomoravského kraje

• Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří, jsou netečná, odmítají se pohybovat, mají dýchací potíže, jsou apatická.
• Příjem krmiva je výrazně snížen nebo se objeví úplné nechutenství.
• Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví. Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skořápku.
• Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok z nosu, kýchání). Během jednoho až dvou dnů dochází k vysokému úhynu.
• Zjišťovány jsou krváceniny a nekrotické změny na hřebínku a lalůčcích, edém hlavy. Mohou se objevit otoky a krváceniny na končetinách.

V případě podezření na výše uvedené příznaky u ptáků informujte ihned o události soukromého veterinárního lékaře nebo místně příslušnou krajskou veterinární správu.

Tyto slepice v sousedství prázdného chovatelského areálu čeká podle všeho smutný osud. | Zdeněk Matyáš

Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení minimální. Je třeba se vyvarovat všech zbytečných kontaktů s podezřelými zvířaty, uhynulými kusy, ale i s jejich trusem, peřím apod.

Potraviny v obchodech jsou bezpečné. Důsledný veterinární dozor začíná v chovech drůbeže a veterinární kontrola zdravotní nezávadnosti veškerých živočišných produktů je dále zajišťována ve fázi jejich zpracování až po pult prodejen. Po nákupu a při kuchyňském zpracování stačí dbát na základní hygienická pravidla. Běžnou tepelnou úpravou (vaření, pečení apod.) drůbežího masa a vajec je virus spolehlivě zničen při dosažení 70 ºC v jádře potraviny, a to již za jednu sekundu.

Vyslovit podezření na chřipku ptáků u lidí můžeme, jestliže

• jsou podezření na výskyt chřipky ptáků v okolí cca 10 km od jejich pracoviště.
• onemocní s příznaky vysoké teploty, bolestí hlavy, kašle, obtíží při dýchání přibližně po sedmi dnech od kontaktu s podezřelým potenciálně nemocným zvířetem.
• pravděpodobnost onemocnění chřipkou ptáků je extrémně malá. Přesto konzultujte s lékařem a žádejte vyšetření na ptačí chřipku.

Do Ivančic zřejmě zavlekly nákazu labutě. Část uhynula, zbytek se zdržuje na řece Jihlavě. | Zdeněk Matyáš

• Drůbež je třeba držet uzavřenou ve stájích a chránit ji před kontakty s volně žijícím ptactvem (zasíťování oken, větracích otvorů a zamezení vstupu volně žijícího ptactva do hal).
• Slepice, kohouty a krůty nedržet společně s vodní drůbeží. Dodržovat nejpřísnější pravidla hygieny.
• U chovů, které jsou prováděné ve výběhu, především u chovů vodní drůbeže (husy, kachny, divoké kachny), zamezit styku drůbeže s tažnými volně žijícími ptáky výstavbou zastřešených venkovních voliér a zasíťováním výběhů.
• Chovatelům drůbeže, která má přístup do venkovních výběhů, se doporučuje, kde je to technicky a provozně možné, umístění zvířat uvnitř budovy.
• Velmi důležité je zamezit přístupu volně žijících ptáků ke krmení a napájecí vodě podáváním vody a krmiva drůbeži uvnitř zařízení, hal nebo pod přístřešky. Dále je pak vhodné chovat vodní drůbež odděleně od hrabavé drůbeže a ptáků chovaných v zajetí.
• Při podezření z nákazy dezinfikovat veškeré materiály, které jsou vyneseny ze stájí nebo je ve stájích nechat.

Veterináři za asistence hasičů začali likvidovat drůbež nakaženou ptačí chřipkou z chovu v Moravském Krumlově na Znojemsku. | ČTK

• Ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně žijícím ptactvem.
• V chovech, kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu, přijmout opatření, která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky.
• Krmivo a vodu umístit uvnitř budovy, v krajním případě pod přístřeškem.
• Pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách, kde jsou i volně žijící vodní ptáci.
• Pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží, ke kterým mají přístup volně žijící ptáci.
• Venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě, ploty, zábrany).
• Pokud je to možné a vhodné využít plašičů, např. siluety nebo makety dravce.
• Zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků.
• Oznámit zvýšený úhyn, onemocnění nebo změnu chování ptáků veterináři.
• Nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků.

Ptačí chřipka ve světě i v Česku | Reuters