Zemřela řeholnice Anna Magdalena Schwarzová. Věznili ji nacisté i komunisté

„Neuvěřitelně statečná řeholnice, politická vězeňkyně nacistů i komunistů, která přežila Terezín, vyšetřovnu StB a kriminál. Legraci si dělala z udavačů všeho druhu. Vše, co prožila, jí přivedlo do ticha modlitby v klášteře bosých karmelitánek v Krakově. Je to jeden z nejúžasnějších příběhů,“ uvedl na sociální síti Mikuláš Kroupa, ředitel společnosti Post Bellum.

Anna Magdalena Schwarzová se narodila 14. března 1921 v Praze. Jako dospívající dívka konvertovala ke katolicismu a po gymnáziu se v roce 1939 přihlásila do kláštera. Nepřijali ji a jako žena židovského původu byla v roce 1941 spolu s rodiči deportována do Terezína. Anna s matkou přežily, otce a další příbuzné nacisté zavraždili v Osvětimi.

V roce 1948 byla přijata do karmelitánského kláštera, po únorovém převratu ji ale jako novicku poslali „do civilu“ a vyhodili ze studií. Patřila tehdy ke křesťanskému společenství Rodina, duchovní i soukromý život trávila s přáteli. V únoru 1953 ji StB zatkla a obvinila z páchání údajné protistátní činnosti, o rok později byla odsouzena k 11 letům vězení za velezradu. Byla vězněna v Ruzyni a v Pardubicích až do amnestie v roce 1960.

Komentář: Charta nebyla úplně dobrá parta. I proto ji stále milují paranoikové

Pracovala jako dělnice. Řeholní sliby složila v Římě

V 60. letech pracovala jako dělnice, po 21. srpnu 1968 se vrátila do Prahy, roku 1976 šla do důchodu a o rok později, když se šťastnou shodou okolností dostala na Západ, složila v Římě řádné řeholní sliby, ačkoli i nadále zůstávala mimo klášter.

Chartu 77 nepodepsala, s chartisty se ovšem stýkala, úzce se spojila s disentem, spolupracovala i s Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných. Byla opakovaně zatýkána a sledována, policie u ní prováděla domovní prohlídky, sebrala jí pas, odposlouchávala telefon. Na přelomu 70. a 80. let začala Anna Magdalena Schwarzová jezdit do Polska a jakkoli se podílela na opozičních aktivitách, její ústřední zájem v Polsku představoval karmelitánský klášter. V roce 1985 jí úřady povolily vystěhování, v klauzurním řádu bosých karmelitánek v Krakově žila do své smrti.