Zahalování žen v Česku čekají změny? Pro hidžáby chybí zákony, míní experti
Změna bezpečnostní situace v Evropě povede podle některých ústavních právníků v příštím roce v Česku ke změnám v ústavě. Zrevidovat by se měl přístup k náboženství, zahalování žen nebo výstavbě mešit, míní experti. Českým zákonům je totiž v řadě případů už čtvrt století, od revoluce se nezměnily. Názory právníků přináší Mladá fronta Dnes.
„Dovedu si představit, že naše naprosto liberální zákonodárství v oblasti náboženské svobody se začne výrazně regulovat. A jsem přesvědčen, že velmi benevolentní přístup v souvislosti s příchodem lidí s islámským vyznáním vyvolá změnu zákonů,“ míní předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Není sám, kdo očekává změny. „Jistě se musí otevřít otázka výstavby mešit včetně minaretů, aby náboženské obřady probíhaly bez zásahu do běžného života širší veřejnosti. A také nám chybí zákonná úprava pro takové věci, jako hidžáb a jiné, vyšší formy zahalování žen,“ souhlasí také místopředseda Legislativní rady vlády Aleš Gerloch, profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Jejich názory souvisí s aktuálním vývojem bezpečností v Evropě, a to nejen ve spojitosti s uprchlíky, ale také kybernetickými útoky nebo terorismem. „Je pravda, že naše ústava byla přijímána v době naprostého přesvědčení, že je svět bezepčný,“ říká také Václav Pavlíček, odborník na ústavní právo.
Zahalování jako problém totožnosti i rovnoprávnosti
Hlavním tématem ale bude i přes další hrozby zřejmě především náboženská svoboda a její veřejné projevy. „Tady nám zákonná úprava opravdu chybí. Je možné zákonem stanovit, že větší zahalování není přípustné, protože už jsou tu i konkrétní důvody. Problém může nastat například z hlediska totožnosti, ale i rovnoprávnosti, protože se to týká jen žen, a přitom ani ne všech. Navíc to není v naší kultuře něco přijatelného,“ vysvětluje Gerloch, že zahalování je problém jak veřejného pořádku, tak rovnosti práv.
Kolem muslimských šátků už se přitom vedou první spory. K soudu dospěl případ studentky Střední zdravotnické školy v Praze, které ředitelka nepovolila hidžáb ve škole nosit. Studentka se soudí kvůli diskriminaci. Na podobné případy je totiž školní řád krátký, jde o zásah do svobod člověka garantovaných Listinou základních lidských práv a svobod.
„Ale nebude to jednoduché. Řádové sestry přece používají také určité zahalení, a je tedy potřeba dost zvažovat, jaká opatření jsou nezbytná a do jaké míry,“ upozorňuje Gerloch.
Rychetský: Náboženským skupinám se meze nekladou
O regulaci náboženské svobody v souvislosti s muslimy proudícími do Evropy je přesvědčen také předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. „Tomu, aby se u nás zaregistrovala nějaká církev nebo náboženská společnost, dnes nejsou kladeny vůbec žádné překážky. Tato míra náboženské svobody, kterou jsme si do Listiny založili, otevřela prostor i pro působení scientologů, adventistů sedmého dne a svědků Jehovových, což jsou náboženské skupiny, které v řadě evropských zemí neměly nikdy legalizováno své působení,“ popsal.
Výstavba mešit pak může být zredukována o minarety, tedy věžičky, ze kterých svolávají muezzini k modlitbám. „Je otázka, zda to zákonem také neregulovat, protože to může být v rozporu s veřejným pořádkem,“ podotkl Gerloch. Jak se ale muezzin liší od kostelních zvonů? To bude otázka právě na právníky.
„Myslím, že v řadě států se dovolují stavět mešity, ale nikoliv minarety, aby náboženské obřady probíhaly bez zásahu do běžného života širší veřejnosti. Mohl by to upravovat zákon o církvích a náboženských společnostech,“ doplnil místopředseda Legislativní rady vlády. Tento zákon spadá do gesce Daniela Hermana (KDU-ČSL), ministra kultury.
Bezpečnost v době terorismu
Další otázkou bude omezování osobních svobod v kritických situacích, jako jsou například možné teroristické útoky. Může jít například o zákazy shromažďování, zásahů do svobody pohybu nebo vlastnického práva. Podle Gerlacha může jít také třeba o snazší provádění domovních prohlídek.
Rychetský se domnívá, že bude nutné v zákonech jasně definovat, za jaké nouzové situace, jakým způsobem a na jak dlouho bude možné určitou svobodu omezit výměnou za bezpečnost.
Na řadě bude zřejmě také kontrola internetu, přes nějž teroristé často komunikují. „Bylo by dobré se podívat, jestli nová komunikační technika skutečně nevyžaduje nová opatření, protože jde o jevy, které před pětadvaceti lety neexistovaly. Na druhou stranu je třeba chránit osobní svobody jednotlivce. Je potřeba k tomu přistupovat dost citlivě,“ poznamenal Pavlíček.
Nemůžete srovnávat muslimské, zahalené ženy a služebnice boží. Muslimky musí poslouchat, jinak na ulici nesmí. Řeholnice si svoji práci vyvolily samy. Jejich oděv je vlastně jejich uniforma ve které konají záslužnou práci. Obličej mají nezakrytý. Na rozdíl od muslimek, kdy mají pouze průzory na oči, nesmí chodit samy ven, o práci ani nemluvě. Jak by takové černé hábity mohly obsluhovat pokladnu v supermarketu nebo dělat poštovní doručovatelku?