Dagmar (62) prožila po kolapsu v Egyptě peklo. Co dělat při krizi na dovolené?
Paní Dagmar (62) na dovolené v egyptském letovisku Hurghada zažila velice krušné chvíle. Tvrdí to alespoň její dcera Sylvie. Peklo začalo ve chvíli, kdy se jí po snídani udělalo špatně. S podezřím na ischemický záchvat skočila v egyptské nemocnici, která se ani vzdáleně neblížila evropským standardům. A to i přesto, že měla podle pojišťovny nárok na lepší zařízení. Problém byl v tom, že nezavolala asistenci pojišťovny, ale spolehla se pouze na delegáta. Jak by měl člověk v podobné situaci správně postupovat?
„Bývá zvykem, že delegáti cestovních kanceláří jsou od nás proškoleni, aby věděli, jak mají postupovat. Žádný delegát však není schopen sám posoudit zdravotní stav klienta, od toho je místní lékař a čeští lékaři asistenční služby, kteří stanovují diagnózu a lékařský postup,“ uvedl pro Blesk.cz mluvčí pojišťovny ERV Vlastimil Divoký, u které byla pojištěna paní Dagmar. Dodal, že v jejím případě vznikl problém kvůli tomu, že nikdo pojišťovnu nekontaktoval.
Češka je po kolapsu na dovolené v české nemocnici. V Egyptě prý zažila hrůzu:
Video
Češka je po kolapsu na dovolené v české nemocnici. V Egyptě zažila hrůzu, říká její dcera.
Video se připravuje ...
I při „běžných“ zdravotních potížích, jako je například chřipka, angína nebo střevní potíže, by měli cestovatelé co nejrychleji kontaktovat svou pojišťovnu přes asistenční službu, která jim poradí s dalším postupem a zajistí kvalitní lékařskou péči. „Všem klientům proto doporučujeme uložit si číslo na naši asistenční službu do mobilu ještě před odjezdem. Toto číslo mají také uvedeno na smlouvě o zájezdu nebo na kartičce k cestovnímu pojištění,“ upřesnil Divoký.
Komunikací přímo s klientem se zamezuje principu „tiché pošty“
Je-li situace vážnější, je třeba jednat co nejrychleji v zájmu záchrany života a zdraví postiženého. Nicméně součástí postupu by vždy měl být i telefonát na asistenční službu z cestovního pojištění, kde zkušení odborníci poradí, jak postupovat. „Instrukcí asistence by se měli dotyční držet, a pokud je to možné, vše s ní konzultovat. Asistence je schopná se i aktivně sama zapojit do řešení situace a nastavit logistiku, vyjednávat se zdravotnickými zařízeními i lékaři,“ informuje mluvčí pojišťovny Uniqa Eva Svobodová.
Primárně by měl asistenční službu kontaktovat přímo člověk, který má v zahraničí problémy, aby nedocházelo k takzvanému principu tiché pošty, při kterém vznikají různá nedorozumění. „Asistenční linku může kontaktovat i jiná osoba, ale je dobré znát identifikační údaje pojištěného, pro snadnější komunikaci,“ vysvětluje Radka Vaňková z AXA Assistence.
Převoz do ČR otázkou desítek minut nebo hodin?
Pracovníci asistenční služby se zeptají na jméno a datum narození pojištěného, číslo pojistky, kontaktní telefonní číslo v místě nehody, případně příznaky či diagnózu a popis události. Pak už se začne řešit vše potřebné pro zajištění potřebné zdravotní péče.
Asistence je schopna zajistit v případě potřeby speciální převoz nebo i letecký transport do České republiky, včetně zdravotního odborného doprovodu. „V jednodušších případech je zajištění převozu otázkou desítek minut až hodin, v těch nejtěžších případech i několika dnů. Tím nejsložitějším bývá speciální letecká ambulance, která veze pouze samotného klienta s lékařským týmem,“ popisuje Divoký.
Nejkomplikovanější je střední Afrika nebo Jižní Amerika
Nutnost a podmínky převozu jsou stanoveny na základě schválení cesty od tamějšího doktora. Podklady o stavu pacienta se dostávají k internímu lékaři pojišťovny, který určuje podmínky pro převoz. „Na základě dohody a posouzení zdravotního stavu následně asistenční služba zprostředkuje vhodný prostředek pro převoz a zařídí zdravotnický personál, který se převozu účastní. Současně koordinuje předání pacienta a komunikaci mezi nemocnicemi,“ upozorňuje Vaňková.
Nejkomplikovanější vyřízení převozu je obecně u států s horší infrastrukturou. „Obecně jde o rozvojové země například střední Afriky, Jižní Ameriky, ale někdy i jihovýchodní Asie, například Indonésie,“ uzavřel Divoký.
Všichni, co jedou na dovolenou do Egypta, jedou vpodstatě na výlet do 19.století, takže by s něčím podobným měli počítat.