Kapela Ortel a její frontman Tomáš Ortel (40) mají po loňském bronzu letos na kontě dva stříbrné Slavíky. Blesk nechal prověřit texty, které rozdělují společnost a které jsou namířené například proti muslimům, právníky. Podle jedněch se pohybují na hraně zákona, podle druhých jeho meze překračují.
„Texty skupiny Ortel se vyjadřují kriticky k muslimům, menšinám a ke stavu obecné diskuse o sociálně patologických jevech, ‚přejmenujem jejich kmen, na úřadech jednat s Romem nikoliv už s cikánem‘,“ poznamenal k výňatku textu kapely pro Blesk.cz právník Aleš Rozehnal.
Advokátka Adéla Hořejší považuje přítomnost projevů a společenské uznání podobných kapel ve veřejném prostoru za nežádoucí a škodlivé. Frontman kapely Tomáš Ortel, vlastním jménem Hnídek, totiž na začátku devadesátých let začínal v extremistické skupině vzývající například ideologii nacistického vůdce Adolfa Hitlera.
Ve své bakalářské práci z Masarykovy univerzity na sporné texty poukazuje studentka Dagmar Ligierová. „V písni Sionismus kapely Conflict 88 (1996) se už objevuje motiv nejvyššího vůdce, jakožto sjednotitele bílých bojovníků a budoucího vládce bílé Evropy, který je zvolen. Židé se také údajně snaží lidem namluvit, že jejich náboženství je cestou k ráji. Skinheadi však věří, že pravé božstvo, které bdí nad naším osudem, je božstvo keltské (severské),“ píše Ligierová.
Právnička Adéla Hořejší poukazuje na základě výňatků textů kapely Ortel na to, že dochází k selhání výkonu práva a společnost dostává od státu informaci, že je takové chování bez právní vady. „Státní zástupci nestíhají jednání směřující k potlačení práv jiných lidí, často příslušníků již tak oslabených menšin,“ uvedla pro Blesk.cz.
Právník Aleš Rozehnal upozornil, že je obtížné označit texty skupiny Ortel za rasistické a tím je označit za protiprávní, ačkoli se dopouštějí generalizace, například spojením „pro Aláhovo slávu, uříznou ti hlavu“. Hořejší je přesvědčená o opaku. „Já si jednoznačně myslím, že o porušení práva jde, a to i v trestněprávní rovině.” Právní pohledy se mohou zásadně lišit a podle informací dalších právníků, které Blesk.cz kontaktoval, se dá říct, že co advokát, to názor. O rozsudku samotném pak rozhoduje přímo soud. Stejně by to bylo i v případě, že by se dostala k soudu kapela Ortel.
„Texty nelegitimizují společenské nerovnosti na základě rasových rozdílů mezi lidmi, ale je tvrzeno, že rasový klíč je určující pro asociální chování menšin, či že náboženství je určující pro zločiny páchané některými vyznavači islámu,“ řekl Rozehnal.
V písni Problém, kde si kapela stěžuje na „přejmenování cikánů na Romy“, zpívá mimo jiné o tom, že „dokud se lid neprobudí, nenalezne řešení, kanály se budou ztrácet a rozkrádat lešení“.
Ke xenofobii se Rozehnal přiklání spíš než k rasismu také v textu, kde se zpívá „černoch mi pak za rohem slevu vnucuje, v bordelu kde Asiatka gatě stahuje“. Takové rozdělení podle něj vychází z představy, že jejich národnost, rasa nebo náboženství určuje jejich chování a rozdíly.
Ale právě to podle advokátky Hořejší posiluje společenskou atmosféru, „kde nenávist a podněcování k násilí má své legitimní místo, což je zcela nepřijatelné.“ „Jsme pak svědky toho, že nacistickým myšlenkám tleská i dav lokajů, což v konečném důsledku může vést, a také vede, k závažným zásahům do práva jednotlivce i celých skupin,“ upozorňuje Hořejší.
K samotnému porušení zákona by pak podle Rozehnala došlo tehdy, pokud by kapela vybízela k násilí, čemuž se ve svých textech záměrně vyhýbá. „Texty nevybízejí k násilí nebo nerespektování práva a není je možno označit za protiprávní. Jedná se o projev umělecké, popřípadě rádoby umělecké svobody projevu,“ zmínil Rozehnal.
„Právo na svobodu slova znamená, že v demokratické společnosti se může diskutovat o všem, co diskutující zajímá a týká se jich, a je nutno akceptovat i existence stanovisek, která jsou extrémní či útočná. Takové jsou potřeby tolerance a pluralismu,“ uvedl Rozehnal.
Podle právníka je ale tato hranice překročena ve chvíli, kdy někdo vyvolává nenávisti vůči jinému jen na základě jeho náboženství. Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny je zakázáno podle zákonu s paragrafem 355 trestního zákona. Rozehnal ale považuje za složité určit, co lze „ještě“ považovat za hanlivé a co „už“ za hanobení.
Hořejší vidí jednoznačně problém v tom, že stát menšiny nechrání dostatečně. „Málokdo si uvědomuje, s jakými každodenními problémy se příslušníci menšin potýkají, právo by je mělo chránit, nikoli marginalizovat“ (odsouvat na okraj společnosti, pozn. red.).
Vzhledem k textům písní jako je například „Mešita“, která varuje před muslimskou vírou, Rozehnal poukazuje na to, že by měli lidé mít právo na svobodu náboženského vyznání. Na druhou stranu zmiňuje také uměleckou svobodu, kde je podle něj zahrnuto „právo na to šokovat, znechutit, útočit či urážet“.
„Svobodný trh idejí slouží veřejnému zájmu pro maximalizování šancí, že lži a dezinterpretace budou odhaleny a že občané uslyší všechny strany argumentů a vytvoří si svůj dobře informovaný názor. Pokud neexistuje volný trh idejí a informací, veřejnost nedostane potřebné informace důležité pro utváření svých názorů,“ myslí si.
Kriminalizace názorů v takovém případě může působit spíš kontraproduktivně, a to proto, že by společnost nemusela dostat „potřebné informace důležité pro utváření svých názorů,“ podotkl Aleš Rozehnal. Ten komentář uzavřel slovy, „že na textech a hudbě skupiny Ortel není ani tak šokující jejich xenofobie, jako spíše otřesná kvalita této produkce“.
„Já si jednoznačně myslím, že o porušení práva jde, a to i v trestněprávní rovině.”
14°C
Slimák jste vy ,a říkat všem imigrantům slimáci je blbost