Superkráječka masa i neviditelná helma: EU sype miliardy do zlepšováků

Od roku 2014 běží Horizon 2020, speciální program EU, prostřednictvím kterého během šesti let přiteče do vědy a výzkumu přes 2,1 bilionů korun. O příspěvek na vlastní projekty mohou žádat instituce i firmy včetně těch českých – a některé už se zapojily.

Jde o největší výzkumný investiční program, který kdy Unie spustila, a přichází do něj tisíce žádostí na příspěvek. Vyhodnotit ty, které budou pro náš život největším přínosem, je určitě náročné a bezesporu se tam najde řada unikátních inovací, od různých ekologických, zdravotnických nebo robotických zlepšováků. Celkový dojem ale kazí několik projektů, na které už zamířily miliony, ale jejich smysluplnost se zatím nezdá příliš přesvědčivá.

Podívejte se na některé zlepšováky na dalších stránkách...

Miliardy euro míří na vědu a vývoj technologií. | Profimedia

Příkladem je projekt španělské firmy, která chce vyvinout energeticky úspornější přístroj na přípravu espresa. Současné kávovary, jejichž technologie se nevyvíjela desítky let, prý vydávají zbytečně hodně tepla a to by se mělo změnit. Firma Iberital v žádosti o peníze napsala, že by ráda nabrala 450 zaměstnanců a vyvinula přístroj úplně nový. Brusel souhlasil a poslal na to 43 milionů korun. První výsledky bychom měli spatřit už příští rok.

Příprava kávy | profimedia.cz

Zlepšit naše životy by měl také projekt „neviditelné helmy“ neboli airbagu pro cyklisty, který vymysleli pro změnu Švédové. Podle nich řada cyklistů klasické helmy nepoužívá, protože jsou nepohodlné, vypadají nevzhledně a lidé se v nich zbytečně potí. Řešením je podle firmy Lenz Instruments speciální krční airbag, který se v případě nehody rozvine a ochrání hlavu i krk.

Firma už nyní airbag prodává za cenu asi 300 euro (8 100 korun). Ráda by prodeje rozšířila po celé Evropě, dostala na to v přepočtu 37 milionů korun. A co bude ona skvělá inovace? Především se zlepší a zrychlí výrobní proces a do „neviditelné“ helmy se zřejmě zabuduje také bluetooth.

Místo helmy by měl cyklisty ochránit airbag. | Archiv Hövding

Rozsáhlé zdůvodnění ke své žádosti o bruselské peníze připravili lidé z jiné španělské firmy. Trápí je, že při průmyslovém zpracování masa se při krájení tvoří zbytečně mnoho neupotřebitelných odřezků. „Navzdory velkým snahám zpracovatelů o optimalizaci procesu je při krájení zbytečně promrháno 10 procent masa. Na všech krájecích linkách v EU tak vzniká 72 tisíc tun masového odpadu,“ stojí v popisu projetu nazvaném Slicewatch.

Nová technologie by podle Španělů měla efektivně vyhodnotit strukturu masa. Maso pak bude roztříděno podle kvality nebo účelu (např. na párky nebo hamburgery) a proces krájení bude lepší a přesnější. Díky příspěvku ve výši 32 milionů korun už firma vyvinula funkční prototyp a nyní bude až do roku 2018 usilovat o to, aby řešení dostala na trh a mohla ho prodávat.

Průmyslové zpracování masa by mělo být efektivnější. | Profimedia

V současné době je z programu financováno na 140 projektů. Mezi další zajímavosti patří třeba vývoj evropského systému šifrování, který lépe zabezpečí data v cloudových úložištích (za 61 milionů euro), nebo dýchací superpřístroj, který by měl ulevit pacientům s respiračními chorobami (115 milionů korun). Ve většině případů jde o komerční řešení, která by se měla dostat na evropský a možná i světový trh.

Přístroj pro lepší dýchání při nemoci | Profimedia