Mladí a klidní: Tihle teenageři místo diska „trsají“ v kroji na dechovku

Autor: Michaela Bezvodová - 
18. srpna 2016
06:11

Místo na techno tančí na dechovku. Víno nepijí po litrech, ale degustují. V ruce s iPhonem je potkáte při focení, ale v kroji si užívají hlavně sebe navzájem a hudby – jako za starých časů. Teenageři, co vyměnili diskotéky za „chasu“ a své volno věnují folklornímu souboru, tancům a přípravám hodů, jsou především na jižní Moravě českou raritou. Podle etnografky Markéty Lukešové jsou v tradicích podobně silné i jižní Čechy, několik českých nehmotných kultur je dokonce zapsáno jako památky v UNESCO. 

„U nás je to ,in‘. Je nás víc jak sedmdesát krojovaných párů jen v chase, což je omladina od 15 do asi 29 let, než se ožení a vdá. Pak jsou tu taky mladší krojovaní a ze starší generace je dost dalších párů, co chodí v kroji,“ řekla pro Blesk.cz jedna z krojovaných Barbora P. (18,5) z Velkých Bílovic.

„Nás to baví, tanec je fajn a poznáš hrozně moc lidí. Neříkám, že by nás chodit do klubů nebavilo, určitě se tomu nevyhýbám, ale není to moc na denním pořádku. Když už, tak se domluvíme s kamarády po nějaké krojované akci a jdeme pařit potom v civilu. Osobně nerada tančím na modernu, ale ve folkloru tancuju jako ďas. Nebaví mě se vlnit do reprodukované hudby, ale alkohol je pochopitelně i na krojovaných akcích,“ dodala Bára. 

Alkoholu podle svých slov moc neholduje – na rozdíl od svých vrstevníků – ale na krojovaných zábavách, ať už krátkých víkendových, nebo dlouho dopředu připravovaných hodech, teče víno proudem. „Jezdíme s naší chasou na různé slavnosti, poznáváme, jak vypadají hody jinde, jiné druhy krojů, ochutnáváme úžasné víno. Je to euforie, kterou nelze jen tak popsat, ten úžasný pocit, který máme, je nepopsatelný,“ vysvětlila dívka.

Tradice z Prahy mizí

S přáteli v kroji tráví většinu času v létě, a to každý víkend v neděli a v týdnu v úterý, protože bývají akce ve městech okolo jejich rodných Bílovic. Někdy prý stihnou i víc akcí během dne. 

Baví mě na tom hlavně tanec, kdy neustále zkoušíme nové druhy tance mimo polku a valčík, poznávání nových kamarádů. Chodím na hody, krojové plesy místní i přespolní, různé mimořádné události jako oslava sv. Martina, vystoupení atd. V průběhu roku je akcí mnoho a přes léto jsou každý víkend někde hody. Za největší akci samozřejmě vždy považujeme vlastní hody, přece jen je to několik dní v kuse, kdy každý den má něco do sebe a chceme vše udělat co nejlépe,“ popsala. 

Dlouholetou tradici má v Praze Moravský ples. Letos se konal už pošedesáté. Ani na něm nechyběli mladí krojovaní z Bílovic. Bára ples popsala jako největší krojovanou akci, na které byla. V různých sálech se předvede hodně z folklorní kultury, mnoho druhů krojů i tanců. „Na šedesátém Moravském plese v Praze se sešli krojovaní z celé republiky a předvedli své kroje, byla to úžasná podívaná a skvělý zážitek,“ vylíčila. 

Bára se v Praze na plese potkala s vrstevníky, kteří tradicím tolik neholdují. Myslí si ale, že je to spíš zapomenuto, než že by se lidem folklorní kultura nelíbila. Podle ní to mezi mladýma tolik „nefrčí“, když se to ztratí a objeví až pak. Na Moravě se snaží si tradice předávat v rodině.

„Podle toho, co nám říkali starší, i když má Praha své části, tak lidé se většinou míjí a nemají tolik potřebu se seznamovat mezi sebou. My jsme ale malá vesnice, o to je to snazší. Všichni se mezi sebou známe,“ zmínila.

Odmítání zájemců o folklor

Že je o tradice mezi mladými zájem, vysvětlila i Markéta Lukešová, etnografka z Národního ústavu lidové kultury. Mladé zájemce musí doslova odmítat. „Naše instituce pořádá Školu folklorních tradic, kde lidé získávají znalosti a dovednosti z oblasti tradiční lidové kultury, zpěvu a tance po čtyři semestry, tedy dva roky. Musím říct, že zájemce této školy jen odmítáme, už máme úplně plný kurz. Letos už bude sedmý ročník a stále je o to obrovský zájem právě ze strany lidí z mladé generace,“ dodala Lukešová. 

Zmínila, že v seznamu památek UNESCO jsou nehmotné statky jako slovácký verbuňk, masopust na Hlinecku a jízda králů na Slovácku, ale také sokolnictví. A je zájem připisovat další. „Existují i jiné statky, které by si zasloužily, aby byly zachovány a figurovaly na tomto seznamu. V současné době fungují i tzv. krajské seznamy či seznam Národní,“ informovala Lukešová.

Podle ní se ale mladí moderní hudbě ani technologiím nebrání. Morava, přestože si drží prim v následování tradic, jde s dobou podle Lukešové stejně jako zbytek republiky.

„Na Moravě mladá generace propadává technologiím stejně jako jinde. Není to tak, že když chodí v kroji, mělo by to nějaký výrazný vliv na jejich životní postoje a životní styl. Je to součástí lidové kultury nebo kalendářního zvykosloví, že se účastní hodů a berou to automaticky nebo se samozřejmostí,“ podotkla.

Techno vs. cimbálovka

Tradice je podle ní na Moravě a obzvláště na Slovácku silná, protože se tam uchovaly zvyky až do dneška. „Ale určitě i na české straně se najdou lokality jako třeba v jižních Čechách, kde je ta tradice také pevná. A co se týká hudby, že by mladí poslouchali jen dechovou nebo cimbálovou hudbu, si nemyslím, určitě poslouchají i moderní hudbu,“ uzavřela Lukešová. 

„Většinou poslouchám hudbu podle nálady, ale je to normální muzika, cimbálovky si pouštím výjimečně. Nejsem ale nějak ujetá, abych to poslouchala pořád, jen občas ty písničky, co mám ráda. V mobilu ale nemám ani jednu,“ sdělila Barbora P.

Báře, která chodí v kroji od mala, navrhuje kroj její maminka. Kroj má prvky, které je potřeba dodržet, ale látku, krajku i vyšívání si můžou lidé určit sami. Po dvouleté pauze od tancování, kdy kvůli střední škole vynechala, se teď připojila ke své chase, kde tančí i její bratr.

Chtěla by s nimi vydržet nejméně ještě deset let, nebo dokud se neprovdá. Taková jsou pravidla. Po třicítce se pak člověk může připojit ke krojovaným už jen jako „čestný“ člen, kroj ale nemusí vysvléct ani přesto.

jesenka ( 18. srpna 2016 16:21 )

Taky jsem z Jižní Moravy ze Slovácka a v kroji jsem taky chodila. Bylo to super, krom našich hodů, jsme jezdili na hody "přes pole" a vždy jsme se skvěle bavili. Samozřejmě víno nemohlo chybět . Aj dnes se každoročně moc těším na naše 3denní hody v červnu, bereme to jako svátek....každý rychle dodělává ve vinohradě nebo doma, co može, protože je dán termín "do hodů" . A doma máme CD jak s dechovkou, cimbálkou, tak aj modernou .

djaba ( 18. srpna 2016 10:18 )

 A když v zahraničí pustíme záběry z folklorních slavností a k tomu Kronera ve filmech typu - Bez ženské a tabáku - tak neznalý divák nabyde přesvědčení , že v Česku chodíme jen v krojích a bydlíme v roubenkách bez elektřiny a bez vodovodu a jezdíme na koních .

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud