Pátek 19. dubna 2024
Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela
Oblačno, déšť 8°C

Česku dochází patologové. Ranil je zákoník i nedostatek peněz

Autor: sou - 
8. srpna 2016
05:00

Česku schází patologové. Ostrou ránu jim zasadil občanský zákoník, ale také velmi nízké platy. Co je potřeba pro to, aby se drželi ve své domovině? Podle předsedy odborné společnosti patologů Aleše Ryšky by se jejich plat musel alespoň zdvojnásobit, aby české prostředí mohlo konkurovat například Německu nebo Británii. Situaci navíc komplikuje i ne zcela dobře koncipovaný systém vzdělávání.

Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na pražském Albertově nedávno prošel celkovou rekonstrukcí. A s nadsázkou se stal lákadlem.Studenti tamního předmětu soudního lékařství tak nyní mohou studovat a přihlížet pitvám v jednom z nejmodernějších prostředí. 

„V akademickém roce 2015/2016 absolvovalo výuku tohoto předmětu 534 studentů včetně anglické paralelky. Každý rok máme 2–3 studenty, kteří by se po promoci chtěli věnovat soudnímu lékařství,“ uvedl pro Blesk.cz přednosta Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN Alexander Pilin. Moderní vybavení a dobré pracovní prostředí podle něj jsou vždy motivující, „táhnou“. 

Není patolog jako patolog

Rozdělit však musíme patology zkoumající například těla zavražděných, kteří studují soudní lékařství už v rámci čtvrtého ročníku magisterského studia všeobecného a zubního lékařství, a patology, které naopak potřebujeme k životu. Ti studují po promoci dalších pět let obor anatomické patologie, která sice zahrnuje i provádění pitev, ale zhruba z 80 % se věnuje zkoumání tkání, jako jsou například nádory živých pacientů. V současné době musí bojovat nejen s obecným nedostatkem absolventů, ale komplikuje ho i systém vzdělávání. 

„Situaci komplikuje zejména ne zcela dobře koncipovaný systém rezidenčních míst a nedostatečné financování lékařů, kteří často odcházejí do zahraničí,“ uvedl předseda odborné společnosti patologů Aleš Ryška. Situaci by mohlo zlepšit dostatečné financování zdravotnických pracovníků, aby byly jejich platy konkurenceschopné například vůči Německu, Británii, Irsku či Skandinávii. 

Momentální navýšení platů o 10 % podle něj nic neřeší. „Platy by se musely zvýšit o 100 až 200 %, jinak budeme čelit trvalému odlivu nejlepších absolventů, jak to lze vidět v posledních pěti letech,“ upozorňuje Ryška. Velký problém do nedávna pro patology představoval i občanský zákoník, který požadoval souhlas zemřelého s pitvou. V roce 2015 dokonce klesl jejich počet na desetinu a vzdělávání patologů se mělo téměř zastavit, protože medici nemohli plnit jejich požadovaný počet.

Novela rozšířila seznam povinně prováděných pitev

Patologicky-anatomická pitva je přitom důležitým diagnostickým nástrojem, který nesmí chybět ve zdravotních službách a bez kterého se specializační vzdělávání patologů neobejde. Malým vítězstvím tak byla novela, která vstoupila v platnost na začátku července a rozšířila seznam povinně prováděných pitev o případy neobjasněné příčiny smrti, existují-li pochybnosti o správné diagnóze nebo správné léčbě. 

„Pokud je prováděna pitva, ať již patologicko-anatomická na patologii či pitva zdravotní na soudním lékařství z takzvaných povinných důvodů, ustanovení nového občanského zákoníku se na zákaz provedení pitvy nevztahuje. Student medicíny je, jako osoba připravující se na výkon zdravotnického povolání, oprávněn účastnit se výuky, to je i pitvy, a poskytovatel zdravotních služeb je dokonce povinen mu to umožnit,“ upřesnil Pilin s tím, že součinnost fakultních nemocnic a lékařských fakult při výuce je zakotvena v zákoně o zdravotních službách.

sores ( 8. srpna 2016 09:37 )

Sám jsi debil a urážej si stejné individua jako jsi sám!!! Lékaři už mě opravdu štvou, každý by chtěl přidat na výplatě a oni nepatří mezi ty, co mají málo!!!! Co mají říkat ti co berou 12 až 20tisíc nejvíce ???? 

Zobrazit celou diskusi