Domobrana jako pomoc policii v Česku? Odborník: Extremisté se můžou „hodit“
S nábožensky motivovaným terorismem ruku v ruce vznikají domobrany extrémní pravice. Podle odborníků se můžou podílet na vyostření lokálních konfliktů. Nicméně zbrojní expert Jaroslav Štefec by členům domobrany nabídl, aby pomáhali policii. Ministerstvo vnitra ale takový postup odmítá.
Domobrana zformovaná proti rozšiřování islámu v zemi s názvem Ódinovi vojáci začala v Česku demonstrovat svou „sílu“ pochody. V zemi je na desítky různých skupin, které se snaží převzít moc do vlastních rukou. Před rozšiřováním extrémních nálad ve společnosti varují odborníci i ministerstvo vnitra. Podle zbrojního experta Jaroslava Štefce by měl stát tyto lidi ale zapojit do obranných záloh.
„BIS sleduje Národní domobranu místo toho, aby jejím členům nabídla formální začlenění. Ať stát těmto lidem nabídne službu, aby pomáhali policii naprosto seriózně,“ řekl Štefec pro Blesk.cz, aby dodal: „Kdysi samozřejmě fungovala pomocná stráž veřejné bezpečnosti, lidi si z toho dělali srandu, ale dneska je potřeba to podchytit než ty lidi zavírat. Je to otázka najít cestu, ale musí se to dělat rychle, nebo se budou ve společnosti rozšiřovat.“
Podívejte se, co o terorismu řekl v pořadu S prezidentem v Lánech Miloš Zeman:
Štefec navrhuje podobné „aktivisty“ zařadit jako integrované složky policie nebo armády, podobně jako dnes fungují dobrovolní hasiči. Podle Štefce by mohli být neozbrojenými složkami v záloze.
Štefec: Stát se k bezpečnosti nestaví pozitivně
„Proč se s tím prát, proč to nevyužít. Ty problémy tady regulérně jsou. Konflikt to bude přinášet ve chvíli, kdy se s tím stát začne prát. Pokud to ale uchopí a nabídne to v rámci legálních struktur, nevidím v tom problém. Stát je zodpovědný za bezpečnost ve státě podle zákona, ale nestaví se k zabezpečení pořádku nijak pozitivně,“ řekl.
Štefec dodal, že ministerstvo obrany armádu posílá primárně do zahraničí a ministerstvo vnitra se „utápí ve válce policie“. „Neobhajuji pravicový extremismus, ale je důležité zhodnotit, jaké mají riziko pro společnost. Když je společnost zdravá, tak jsou nějaké skupiny marginálie a není potřeba se toho obávat. Problém je to ve chvíli, kdy to začnou škatulkovat politické strany,“ řekl.
Problém vidí v tom, že muži nepodstupují základní výcvik a mohou se kvůli skupině, která je strhne, dostat do nevhodné party. „Obvykle jsou to individua, když jim dáte výcvik, dáte je do lajny. Dřív to bylo taky, všichni mladí muži byli v povinném základním výcviku, a nemyslím jen v letech 1948 až 1989, byli i za první republiky bez ohledu na názory. Ta armáda si je vždy srovnala, když potom ukončili výcvik, tak už to byli zralí muži, kteří založili rodiny,“ podotkl.
Ministerstvo: Extrémní pravice je hrozba
Ministerstvo vnitra ale považuje domobrany s pravicově extremistickým podtextem za bezpečnostní riziko. I přesto, že jsou podle něj prozatím virtuální. Ve chvíli, kdy své aktivity přesunou do ulic, se riziko významně zvýší, míní.
„Kdyby se jejich členové či příznivci začali ozbrojovat, v krajním případě nelegálně, a své projevy a aktivity cílili proti určitým skupinám osob na základě etnického či náboženského klíče, riziko bude narůstat. Obecně lze hrozbu spatřovat ve sdružování militantně zaměřených osob, které neuznávají či nerespektují systém pluralitní demokracie,“ uvedla pro Blesk.cz mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
Mareš: Extremisté můžou vyostřit lokální konflikty
Politolog a znalec oblasti extremismu a terorismu Miroslav Mareš upozornil, že výrazný nárůst extrémních uskupení může vyostřit některé lokální konflikty a vést k zvýšení napětí v některých obcích. Zamezit trestné činnosti by šlo jen ve spolupráci s policií. Mareš si však myslí, že domobrany v ČR doposud měly krátké trvání.
„Teprve v případě rapidního zhoršení bezpečnostní situace bych uvažoval o zřízení dobrovolnického polovojenského sboru, který by ovšem měl mít zcela odlišný profil než extremistické bojůvky,“ řekl.
V armádních zálohách by měli být podle Mareše vojenští experti a neměli by se do nich dostávat lidé s extremistickými názory. Potenciál pro aktivitu v oblasti vnitřní bezpečnosti vidí Mareš v tzv. sousedských hlídkách a větší státem kontrolované podpoře privatizace bezpečnosti na lokální úrovni.
Sousedská výpomoc ano, domobrana ne
Občanské aktivity vítá také ministerstvo vnitra a podporuje je dotačním programem Bezpečnostní dobrovolník. Jejich úkolem ale není chránit zemi před možnými nábožensky motivovanými útoky, ale například dohlížet u přechodu pro chodce u škol, pomoci s pátráním po ztracených dětech nebo seniorech, mapovat černé skládky nebo vyhledat poškozené dopravní značení.
„Bezpečnostní dobrovolník funguje na čistě dobrovolné bázi a na principu ‚sousedské výpomoci‘. Jedná se o dobrovolníka bez speciální certifikace, který by měl vykonávat jen činnosti, jimiž nebude ohrožovat život, zdraví, majetek a další chráněné zájmy nebo práva svá nebo jiných osob,“ vysvětlila Malá a připojila: „Činnost bezpečnostního dobrovolníka nemá nahrazovat práci Policie ČR ani obecní policie, bezpečnostní dobrovolník nesmí zasahovat více než jakýkoliv řadový občan.“
Zpravodajské složky podle dosavadních poznatků konstatují, že České republice nehrozí žádný nábožensky motivovaný útok. Policie a zpravodajské služby bezpečnost monitorují, aby předešly také útokům „osamělých vlků“.
mužeš tam jít šou.stat taky když závidíš