18°C
Popálené orgány, popraskané kosti: Co se děje v těle, když do něj uhodí blesk?
O víkendu byli v Děčíně zasaženi tři lidé bleskem. Všichni skončili v tamní nemocnici. Jeden je ve velmi vážném stavu na chirurgii, další dva mají neurologické obtíže a jejich stav je podle záchranářů středně těžký. Co se děje s tělem, pokud vás zasáhne blesk? A jaká je šance na přežití?
Neštěstí se stalo při grilování, kdy blesk zasáhl strom na zahradě a sjel dolů, přičemž zasáhl tři lidi. Jeden muž má popálený hrudník.
„Přibližně 30 % lidí zasažených bleskem umírá a až 74 % těch, co přežijí, má trvalé následky,“ řekl Blesk.cz lékař Michal Malina.
Srdeční zástava, poruchy vědomí a popáleniny
„Zasažení bleskem je podobné jako zranění elektrickým proudem. Stejnosměrné napětí, které může přesahovat i 10 milionů voltů a projde v desetinách až tisícinách vteřiny tělem zasaženého, kde způsobuje postižení nervů, bezvědomí,“ popisuje lékař.
Blesk způsobuje popáleniny kůže i dalších orgánů. Na kůži se mohou tvořit zvláštní popáleniny připomínající větve stromů nebo blesk, tzv. Lichtenbergovy obrazce. Teplota v centru blesku může dosahovat až 30 tisíc stupňů, což je více než 5x teplota Slunce, a zahřátí vytváří tlakovou vlnu o síle až dvaceti atmosfér. Tato teplotně tlaková vlna dále může působit mechanické postižení jako při výbuchu.
Popáleniny mohou být povrchové a dobře viditelné, nebo můžeme vidět pouze vstup a výstup proudu do těla a z těla a mezitím bude popáleno vše, čím proud prošel. Zároveň může dojít k srdeční zástavě, poruchám vědomí, ztrátě paměti a k dočasným poruchám zraku a sluchu.
Nejvíce je ohrožené srdce
„Prvním a nejvíce ohroženým orgánem je srdce. Po úderu bleskem může nastat akutně porucha srdečního rytmu se zástavou srdeční činnosti, která může vést ke smrti. Je to také nejčastější příčinou úmrtí,“ vysvětluje Malina následky zásahu.
Dále je ohrožena kůže, ve které vznikají popáleniny a může dojít k hlubokému popáleninovému poškození prakticky všech orgánů. Následkem stažení svalů může dojít k jejich zhmoždění či natažení či zlomeninám kostí.
Přežít zásah je možné, záleží, kam člověka blesk udeří, jaké tkáně jsou zasaženy a v jaké fázi srdeční činnosti projde proud tělem. Pokud člověk přežije zásah bleskem, mohou mu zůstat doživotní následky, jako jsou popáleniny, porucha citlivosti nervů, poruchy hybnosti nebo srdeční potíže.
K zásahu bleskem dochází zpravidla na otevřených prostranstvích v přírodě, jako jsou pole a louky. Elektrický proud poté prochází místem nejmenšího odporu a člověk v ploché krajině může působit jako hromosvod.
Co můžete dělat, pokud vás zastihne venku bouřka?
- Skrýt se v budově (má-li funkční hromosvodní ochranu) – ani tam se nedotýkejte kovových rozvodů (např. vodovodního a plynovodního potrubí, rozvodu ústředního topení, elektroinstalací, anténních kabelů, telefonních vedení). Vytáhněte síťové a anténové zástrčky drahých elektronických přístrojů.
- Schovat se můžete i v autě (kovová karosérie) se zataženými okénky. Lepší je zastavit a neřídit – při úderu hrozí leknutí a následná havárie.
- Není bezpečné telefonovat (z pevné linky ani mobilu).
- Ve volné přírodě by se člověk neměl koupat (tělo je vodivější než sladká voda), běžet, dotýkat se kovových předmětů a schovávat se pod osamělé stromy a pod silné větve – bezpečná vzdálenost je víc než 3 m od kmene stromu.
- Na výletě v horách by se měla skupina lidí vždy rozdělit.
- Bezpečná poloha člověka (i ve stanu) je v podřepu s nohama přitaženýma k hrudi.
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.