Češky rodí okolo třicítky. Na umělé oplodnění chodí i v 38 letech
Průměrný věk Češek, v kterém rodí první dítě, se zvyšuje. Nyní je to o pět let později než v roce 1990. Průměrný věk rodiček loni dosáhl 30 let, po umělém oplodnění je ještě vyšší. To žádají ženy většinou mezi 33 až 38 lety.
Po třicítce se však plodnost snižuje a v 35 letech skokově klesne. Metody umělého oplození jsou navíc úspěšnější u mladých žen. Upozorňuje na to gynekologická společnost, která zvažuje návrh, aby zdravotní pojišťovny hradily mladším ženám umělé oplození v plné šíři. Chtějí je tak motivovat, aby vyhledaly pomoc včas.
„Zdravotní pojišťovny hradí do 39 let věku ženy čtyři cykly, když při prvních dvou se přenese po jednom embryu. Jsou ale metody a techniky, které nehradí,“ řekl v pátek přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno profesor Pavel Ventruba.
Diskuse by se podle něj měla vést také o úhradě vyššího počtu cyklů ze zdravotního pojištění. Tím by si umělé oplodnění mohlo dovolit více žen. Existují případy, kdy jedna pacientka zaplatila za sedm cyklů, z toho u prvních čtyř jen doplácela na léky a lepší metody, přes 100 000 korun.
„Základní je, aby si ženy uvědomily, že od 35. roku rapidně úspěšnost otěhotnění klesá a měly by se začít starat dřív,“ upozornil lékař karlovarského centra asistované reprodukce Petr Uher.
Tématem diskuse je i posunutí věkové hranice pro úhradu pojišťovnou na 43 let. „Osobně bych se za to přimlouval, řada žen žije zdravě, sportují, ve 43 letech jsou schopnější dítě donosit než ženy před 20 lety,“ řekl Uher. Návrh na posunutí hranice předkládá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová, která chce rozšířit tuto možnost i pro nezadané ženy a lesbické páry.
Ročně se v Česku narodí přes 5 000 dětí s pomocí asistované reprodukce, v české populaci jich je již přes 100 000. Další tisíce dětí počatých na českých klinikách žije v zahraničí, zejména v Německu a Irsku.
Cizince do Čech láká vysoký standard reprodukční medicíny v ČR za ceny, které jsou za hranicemi podstatně vyšší, a liberální zákony umožňující provádět techniky, které jinde nejsou možné.
Hlavním bodem je anonymita dárce, pokud by se zrušila, dárců by výrazně ubylo. Pak by se musel jako v jiných zemích omezit počet těhotenství na jednoho dárce a kontrolovalo by se, do kterých center dárci chodí, varoval Uher. „My dárců máme dostatek, nedělá nám žádný problém, že na jednoho dárce může být jedno až dvě těhotenství, které rozptýlíme po celé Evropě. Nikdy se ty děti nemohou potkat,“ shrnul.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.