Pozor na dehydrataci, může způsobit smrt. Jak správně pít v letním období?
I když se o správném pitném režimu neustále mluví, lidé na něj často zapomínají. Nyní se blíží léto a s ním i větší fyzická zátěž, kdy bychom neměli pocit žízně podceňovat. Obzvláště děti a senioři patří do ohrožené skupiny, u které dochází ke sníženému vnímání nebo poruše pocitu žízně. Víte, jak správně pít?
Co je děje v těle při dehydrataci?
V důsledku ztráty tekutin nižší než 5 % dochází k mírné dehydrataci. Ta se projeví sníženou schopností soustředění psychiky, prodloužením reakčního času a únavou, dále pak suchými rty a sníženou tvorbou moči.
V případě vyššího úbytku tekutin než 5 % dochází ke ztrátě tělesné hmotnosti, zpomalení mozkových procesů, ohrožení krátkodobé paměti, přidává se zhoršená koordinace, zrychlení pulzu, závratě a bolesti hlavy.
K těžké dehydrataci dochází při ztrátě hmotnosti nad 10 %, většinou je nutné nitrožilní podání tekutin, dochází k zástavě moči a může způsobit až smrt.
Tipy na správný pitný režim
- Optimálně by měl dospělý člověk vypít 1, 5 - 2 litry tekutin denně, v létě a při zvýšené zátěži pak i více a častěji, tak, aby nenastával pocit žízně.
- Příjem vody je však individuální a závislý na tělesné hmotnosti člověka. Měli bychom vypít cca 6 - 8 sklenic vody, přibližně 0,4 L na 10 kg váhy. To znamená, že pokud vážíte 60 kilogramů, uděláte si jednoduchý výpočet: 6 x 0,4 = 2,4 litru vody, které byste měli denně vypít.
- Pijte především neslazené nápoje, minerální a pramenité vody, které doplní potřebné množství minerálních látek do těla.
- Nevhodné nápoje jsou ty, které obsahují více než 2,5 % cukru.
- Nepijte příliš alkoholu a kofeinu - ty nepřispívají hydrataci, protože mají spíše močopudné účinky a tělo spíše odvodňují.
- Hlídejte také teplotu nápojů. Pro tělo v létě je vhodné přijímat tekutiny v teplotě kolem 16 stupňů. Zapomeňte tedy na vychlazené nápoje plné kostek ledu.
- Při sportu a fyzické zátěži se riziko dehydratace zvyšuje, proto je třeba doplňovat tekutiny častěji
- Děti a senioři jsou zvláštní skupiny, u kterých dochází ke sníženému vnímání nebo poruše pocitu žízně. „Dětský organismus má navíc vyšší metabolickou aktivitu než dospělý organismus, nezralé funkce ledvin a malé kompenzační rezervy, i proto jsou mnohem náchylnější ke stavu dehydratace, jejiž proces u dětí propukne velice rychle, většinou v řádu hodin,“ upozorňuje Petr Szitanyi, vedoucí oddělení pro větší děti a dorost VFN v Praze a 1. LF UK.
- Senioři jsou citlivější ke ztrátám vody a její obsah se s věkem v těle snižuje, zároveň s věkem pocit žízně vyhasíná.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.