Úcta obětem holokaustu: Jeruzalém se zastavil, Osvětimí šel Pochod živých
V bývalém táboře smrti Osvětim-Březinka, zřízeném za druhé světové války nacistickým Německem na jihu Polska, se dnes sešly tisíce mladých Židů z Izraele, aby se zúčastnily „Pochodu živých“ a uctily tak památku obětí holokaustu.
I přes deštivé počasí se zástupy vydaly na tříkilometrový pochod od brány s nápisem „Arbeit macht frei“ (Práce osvobozuje) v někdejším hlavním táboře Auschwitz I (Osvětim I) k troskám plynových komor a krematorií v táboře Auschwitz II Birkenau (Osvětim-Březinka). Mnozí účastníci přitom nesli na ramenou izraelské vlajky.
Takhle oběti holokaustu uctili v Jeruzalémě:
Za války nacisté jen v Osvětimi-Březince povraždili 1,1 až 1,5 milionu lidí. Oběťmi byli především Židé, ale také Rusové, Poláci, Romové a příslušníci dalších národů. Podle historiků mezi nimi bylo i na 50.000 československých občanů.
Hlavním tématem letošního „pochodu živých“ byly nacistické norimberské zákony a rovněž poválečné norimberské procesy k potrestání válečných zločinců. Na základě norimberských zákonů, především dvou ústavních zákonů přijatých Říšským sněmem v září 1935, byla prováděna nacistická rasová diskriminace a genocida. Už ve středu se v Krakově na toto téma konalo vědecké sympozium.
Oběti holokaustu připomenou i v Česku
Do Chodova na Sokolovsku přijede německý sochař Gunter Demnig položit dalších pět takzvaných kamenů zmizelých. V Chodově budou položeny na počest dvou místních židovských rodin 1. srpna.
„Dva kameny na památku Anny a Idy Kronbergerových přibudou k domu židovského obchodníka Eduarda Kronbergera, kde dnes sídlí policie a kam byly už v loňském roce položeny čtyři kameny. Tři kameny se objeví před obřadní síní u radnice,“ uvedl historik Miloš Bělohlávek. Tyto památníky připomenou rodinu chodovského lékaře Bedřicha Kettnera, který nechal v roce 1928 vilu vystavět. Dnes v ní sídlí radnice. Kettner zemřel v koncentračním táboře v Mauthausenu, jeho žena Mariana a třináctiletý syn Jiří byli zavražděni v plynových komorách v Osvětimi.
Takzvané Stolpersteine neboli kameny zmizelých vytváří a po Evropě rozmisťuje německý umělec, který jich už položil více než 56.000 v 19 zemích. Mají podobu dlažební kostky s mosazným povrchem vsazené do chodníku. V České republice je lze najít například i v Brně, Kolíně, Neratovicích, Ostravě, Třeboni, Olomouci, Kroměříži, Krnově či Teplicích.
Je to připomínka toho, jak si američtí židé vytřeli s těmi evropskými zadel.