Rozmazlení „spratci“, nebo nebožátka? České děti si stěžují na životní úroveň
Tuzemské děti nejsou spokojené se svojí životní úrovní. Vyplývá to ze studie organizace UNICEF s podtitulem Spravedlnost pro děti. Přitom v otázkách zdraví, vzdělávání i příjmu rodin si Česko vedlo dobře a umístilo se v první třetině ze všech 41 zúčastněných zemí.
Spravedlnost pro děti přináší přehled rozdílů životní úrovně dětí v 41 státech – členských zemích Evropské unie (EU) a Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Porovnává čtyři klíčové faktory – zdraví, materiální zabezpečení, vzdělání a pocit spokojenosti.
Studie se zaměřuje především na rozdíl mezi životní úrovní dětí v nejnižší vrstvě společnosti v porovnání s celospolečenským průměrem. „Tento rozdíl ukazuje, jak dalece může v jednotlivých zemích dítě z nejnižší vrstvy společnosti zaostávat za průměrným dítětem. Výstupy Report Card 13 ukazují, že zmenšování rozdílů v životní úrovni dětí má pozitivní vliv na celou dětskou populaci,“ uvedl mluvčí UNICEF Miroslav Ledvinka.
Česká republika se ve třech ze čtyř pilířů této studie umístila v první třetině všech zúčastněných zemí. Zařadila se za Lotyšsko a Slovinsko na 11. místo, a předběhla tak všechny státy východní Evropy. „Česká republika si v těch zásadních oblastech vede poměrně dobře, ale stále je prostor pro zlepšení,“ míní Ledvinka. Na prvních místech se pak umístilo Dánsko, Finsko, Norsko a Švýcarsko.
Hodnota míry spokojenosti dětí s jejich životy je ale v Česku druhou nejhorší. Hůře se cítí už jen v Turecku. 8,6 procenta jedenácti, třinácti či patnáctiletých dětí hodnotí kvalitu života čtyřmi či méně body z desetibodové škály. „Může to být způsobené tím, jak vypadá životní úroveň v Česku fakticky, a tím, jak ji děti pociťují. Jedná se o sebehodnocení a faktory můžou být u každého dítěte různé,“ upřesnil Ledvinka.
16 procent dětí v Česku žije v sociálně slabé rodině
V úrovni relativního příjmu se pak Česko umístilo na 5. místě. Zásluhu na tom má i fakt, že průměrný výdělek 10 % populace s nejnižším příjmem rostl rychleji než standardní průměrný příjem.
Více než polovina dětí z rodin s nejnižším příjmem a 16 % všech dětí ale žije v domácnostech, které jsou považovány za sociálně slabé. Nemohou si dovolit například vytápění, jídlo s vysokým obsahem bílkovin každý druhý den, barevnou televizi nebo pračku.
Co se týká rozdílů ve vzdělávání, je Česká republika před Bulharskem a Maďarskem na 13. místě. Co se týče relativní rovnosti v subjektivním zdraví, předběhlo Česko všechny země východní Evropy a umístilo se na 9. místě.
Podle výzkumu Světové zdravotnické organizace Health Behaviour in School-aged Children v letech 2013/2014 ovšem čtvrtina dětí v ČR trpěla alespoň jednou denně zdravotní komplikací, jako například bolestí hlavy, zad, břicha, závratěmi, psychickou nepohodou či poruchami spánku. Psychosomatické problémy se vyskytovaly ve vyšší míře u dívek.
Celkové výsledky studie Report Card 13 ukazují, že zmenšování rozdílů v životní úrovni dětí má pozitivní vliv na celou populace.
kapitalismus je strujcem cesti pro nadnárodní firmy. Proto ho sem taky implantovali.