9°C
Konec vazby v Česku? Místo cely dostanou obvinění nejspíš náramek
Místo vazby asi bude moci být část obviněných lidí do budoucna hlídána prostřednictvím elektronických náramků. Vládní novelu trestního řádu, jež to umožní, ve středu sněmovna poslala do závěrečného schvalování. Elektronický monitoring ale v Česku zatím nefunguje, několik výběrových řízení v minulosti totiž zkrachovalo. Do posledního tendru, který proběhl loni, se nikdo nepřihlásil.
Zákon nyní umožňuje využít elektronické náramky pouze u trestu domácího vězení a u podmíněně propuštěných vězňů, kteří mají povinnost zdržovat se doma. Výhodu rozšíření monitoringu i na vazebně stíhané vidí ministerstvo spravedlnosti v tom, že by se na rozdíl od pobytu ve vazební věznici nepřetrhaly sociální vazby obviněného – byl by dále v kontaktu s rodinou, mohl by docházet do zaměstnání a věnovat se svým zájmům. Náramky by bylo možné podle odhadů použít asi u desetiny vazebně stíhaných, tedy zhruba 200 lidí.
Náramky by mohli mít ti obvinění, u nichž by nebylo nezbytně nutné provádět nepřetržitou fyzickou kontrolu, ale na druhou stranu by vzhledem k jejich osobním poměrům i okolnostem případu nestačilo uložení alternativního opatření – třeba peněžité kauce nebo dohledu probačního úředníka.
Pokud by náramek signalizoval, že obviněný porušil uloženou povinnost zdržovat se v určitý čas na určitém místě, měl by být podle ministerstva bezodkladně vyrozuměn příslušný státní zástupce, soudce a policie, která by obviněného zadržela.
Náramky by měly stát přes deset milionů plus provoz
Novinka by si podle důvodové zprávy vyžádala jednorázové vstupní náklady asi 10,5 milionu korun za pořízení náramků a roční provozní náklady asi 12,5 milionu.
Novela také rozšíří vyšetřovací pravomoc Vojenské policie na úkor státní policie, které nyní musí část případů po ukončení prověřování předávat. Zdeněk Ondráček (KSČM) ve druhém čtení navrhl tuto část novely vypustit. V ústavně-právním výboru s tímto požadavkem už dříve neuspěl.
Poslanci budou v březnu hlasovat i o návrhu Bronislava Schwarze (ANO), jenž chce posunout horní hranici trestu obecně prospěšných prací z nynějších 300 hodin na 400 hodin. Odsouzení by práce měli navíc absolvovat v jednom roce místo nynějších dvou let.
Vládní předloha rovněž zruší pravidelné soudní přezkumy důvodů pro trvání ambulantního ochranného léčení. Podle ministerstva spravedlnosti jsou totiž pouze formální.
Témata:
Související
Zatím co teď deset hajzlů hlídá jeden bachař, bude nově jednoho hajzla hlídat deset ajťáků a vyhodnocovat data, kde se pohybuje. Aby se jim pak překvapivě tak nějak někam ten hajzl ztratil...