Ukáže stát lidskou tvář? Na péči o nemocného příbuzného možná dá půl roku volna
Problémy v práci, propad finančních příjmů i sociální izolace – takové jsou bohužel vyhlídky pro ty, kteří se rozhodnou starat o těžce nemocného příbuzného. Vážný úraz či onemocnění se přitom mohou objevit v jakékoliv rodině. Ministerstvo práce a sociálních věci (MPSV) proto připravuje k této problematice návrh, který by vyšel potřebám pečovatelů i nemocných více vstříc.
„V současné době systém funguje tak, že pokud v rodině nastane nějaká situace, kdy je nezbytné okamžitě poskytovat péči po delší dobu, tak pečující osoba nemá nárok na žádný příjem, ani na uvolnění ze zaměstnání bez jeho ztráty,“ popsal pro Blesk.cz Václav Krása z Národní rady osob se zdravotním postižením ČR.
Taková rodina se tedy podle něj zpravidla dostává do velmi sociálně obtížné pozice. „Je to značně stresová situace, která se složitě řeší,“ dodal Krása.
Návrh MPSV počítá nově s délkou pečovatelské dovolené v rozmezí tří až šesti měsíců, po tuto dobu by pečující osoba byla ze zákona uvolněna ze zaměstnání. Návrh předpokládá i zavedení nároku pečující osoby na peněžitou pomoc při péči – tzv. ošetřovné, jejímž cílem by byla finanční kompenzace ušlého výdělku.
Touha po domově
Doposud řeší tuto situaci rovněž dávka nemocenského pojištění v podobě ošetřovného. Ošetřovné je ovšem vypláceno maximálně po dobu 9 kalendářních dní, pouze u samoživitelů se maximum prodlužuje na 16 kalendářních dní. „Pečující osoba může také pobírat od ošetřované osoby příspěvek na péči, pokud byl ošetřované osobě přiznán. Jeho výše je však v rozmezí od 800,- Kč do 12 000,- Kč, což nemusí pokrýt životní náklady pečující osoby,“ uvedl Petr Sulek, vedoucí tiskového oddělení MPSV.
Obecně poptávka po neformální péči rychle roste, na což má vliv i demografické stárnutí populace. Nemocný či starý člověk se pochopitelně vždy cítí lépe v domácím prostředí „mezi svými“. „Neformální péče umožňuje ošetřované osobě zůstat v okruhu svých nejbližších, zpravidla rodiny, tedy v přirozeném prostředí, kde se cítí dobře,“ shrnula přínosy ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová pro Blesk.cz.
Neformální pečující v EU tvoří 70–90 % všech poskytovatelů péče, z toho jsou dvě třetiny ženy. Podle ministerstva je navíc Česká republika zemí s nejvyšším podílem neformální péče v Evropě.
Poslední rozloučení
Není tedy divu, že organizace přístup ministerstva vítají. „Nárok na volno pro pečující osoby a jejich zabezpečení příjmem vítáme. Je to první krok k zlepšení situace pečujících osob. Tento návrh by měl řešit především situaci, kdy dojde v rodině k případu, že jeden člen rodiny náhle potřebuje trvalou péči a nemá ještě nárok na příspěvek na péči,“ uvedl Krása.
Podobnou myšlenku ocenila i Asociace poskytovatelů hospicové a paliativní péče (APHPP). „Víme o tom. Sám jsem na ministerstvu navrhl pečovatelské volno pro péči o terminálně nemocné v domácím hospici 3 měsíce a v lůžkovém 1 měsíc,“ popsal Robert Huneš, ředitel Hospice sv. Jana N. Neumanna a prezident APHPP.
Podle něj by konkrétně přiznání pečovatelského volna blízké osobě umírajícího přineslo snazší truchlení. A tím pádem i dřívější návrat do zaměstnání. „To by následně přineslo úsporu v čerpání dávek. Dalšími benefity jsou například absence strachu ze ztráty zaměstnání, omezení podvádění/obcházení systému i stabilizace zaměstnanosti,“ dodal Huneš. Reforma neformální péče by tedy údajně měla mít pozitivní dopady i z čistě pragmatického hlediska – pro ekonomiku a stát.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.