Ostrava se loučila s osvoboditelem: Tankista Končický zemřel v 90 letech

Mezi smutečními hosty byla řada vojenských hodnostářů, představitelé Ostravy, civilisté, členové sokolské organizace i členové vojenských historických spolků. „Byla to velká osobnost. Jeden z posledních žijících pamětníků osvobozovacích bojů. Byl to statečný člověk, hrdina,“ řekl jeden ze smutečních hostů a vojenský nadšenec.

Končický uměl zážitky z válečných let vyprávět. Často popisoval například boje o Ostravu. Během dubna 1945 při nich padlo na 21.000 vojáků. „Bylo pod mrakem, na přelomu světla a tmy. Jeli jsme k vesnici Kouty na Opavsku v široké rojnici na plný plyn. Uvolněné pásy dřely o pancíře a rojnice tanků před sebe sypala snopy jisker. Démonický pohled! Jako by se polem řítili pohádkoví draci,“ popsal jeden ze svých zážitků před časem týdeníku Týden.

Zakopané pěšáky wehrmachtu ten pohled podle Končického pořádně vylekal. „Průzory v tanku jsem viděl podivné postavy, které připomínaly černé anděly s roztaženými křídly,“ doplnil. Až později si uvědomil, že to němečtí vojáci odhazovali vojenské pláště, aby mohli co nejrychleji opustit zákopy.

Mikuláš Končický se narodil 1. ledna 1925 v obci Trosťanec na ukrajinské Volyni. Nejprve na Ukrajině působil jako učitel. V roce 1944 narukoval do 1. československé samostatné tankové brigády v Rusku. Jako tankista se účastnil dukelské, jaselské a ostravské operace. Po válce získal Končický československé občanství a zůstal v armádě jako voják z povolání. Sloužil v Moravské Třebové u 11. tankové brigády, absolvoval vojenskou akademii a působil ve vojenském školství.

V roce 1975 musel z armády odejít kvůli odmítavému postoji k okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Rehabilitace se dočkal až po pádu komunismu. Před čtyřmi lety mu byl propůjčen Řád bílého lva vojenské skupiny II. třídy. V květnu 2014 byl Končický povýšen na generálmajora a letos na jaře jmenován do hodnosti generálporučíka.