Kolik jedů vypouští továrny? Stát spoléhá na to, co firmy samy přiznají
Každoroční seznam největších znečišťovatelů životního prostředí v ČR vzniká na základě údajů v Integrovaném registru znečišťování (IRZ). Množství vypouštěných jedů však hlásí do tohoto registru samy firmy a stát nemá možnost, jak jejich tvrzení ověřit. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) tak trestá pouze za formální prohřešky, společnostem s mnohdy miliardovými obraty uděluje pokuty v průměrné výši necelých 16 tisíc korun.
Podnikem, který meziročně podstatně více znečišťoval životní prostředí v České republice, byla loni podle ekologů z organizace Arnika středočeská chemička Spolana Neratovice. V roce 2014 vypustila téměř 41 tun rakovinotvorných či takto potenciálně nebezpečných látek.
Jde však o údaje, které do IRZ nahlásila samotná Spolana. Je možné se spolehnout na to, co nám tvrdí velcí znečišťovatelé? „Podvody nelze nikdy stoprocentně vyloučit. Na druhé straně se podniky v poměrně přísném legislativním prostředí uvnitř EU chovají často mnohem zodpovědněji než jejich pobočky v zemích s méně přísnými zákony,“ uvedl mluvčí Arniky Jan Vávra.
Provozovatelem IRZ je česká informační agentura životního prostředí, kontrolou je pak pověřena ČIŽP. S jakým výsledkem? „V roce 2014 bylo zkontrolováno 360 provozoven, provádění kontrol plánujeme po čtvrtletích a dále na základě podnětů, mimořádných situací a havárií i dle problematiky regionu,“ řekla mluvčí ČIŽP Radka Burketová.
Uložené sankce za pochybení v IRZ se podle České inspekce životního prostředí týkaly pouze „papírových“ deliktů, které neohrožovaly či nepoškozovaly životní prostředí. „Nejmenší udělená pokuta činila 2 tisíce korun, největší 55 tisíc korun. Průměrná výše pokuty byla 15 800,“ dodala mluvčí. Za první pololetí letošního roku provedla ČIŽP 184 kontrol a právní moci nabylo rozhodnutí o sedmi pokutách v celkové výši 80 tisíc korun.
Snad nám firmy říkají pravdu
Inspektoři nemají téměř žádnou možnost, jak ověřit pravdivost údajů hlášených znečišťovateli. „Provozovatel předkládá dokumenty na základě údajů z evidence, kterou vede. Kontroluje se evidence přenosů a úniků vedená provozovatelem, případně se porovnává s dalšími údaji ohlašovanými do informačního systému plnění ohlašovacích povinností,“ popsala průběh kontrol Burketová.
Podle mluvčí však inspektoři dostali konečně nějaký nástroj, kterým mohou alespoň některá tvrzení znečišťovatelů ověřit. „Máme (nově) ruční rentgenový spektrometr, se kterým budeme moci provádět i operativní screening obsahu například těžkých kovů v odpadech pro ověřování podezřelých údajů,“ zakončila.
Do IRZ hlásí znečišťovatelé celkem 93 různých látek. V únicích do ovzduší se eviduje 62 látek, v únicích do vody 71, do půdy 61, v přenosech v odpadních vodách 71 a v přenosech v odpadech 72 látek.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.