Odklepnuto: Vojáky v Brdech vystřídají turisté, krajina bude chráněná

Brdy se stanou 26. chráněnou krajinnou oblastí ČR. | Agentura ochrany přírody a krajiny

Nová Chráněná krajinná oblast Brdy vznikne 1. ledna 2016 a zasáhne do katastrů 34 obcí celkem na 345 kilometrech čtverečních. Pouze obec Míšov spadá do CHKO celou svou rozlohou. Nejpřísnější režim ochrany přírody se bude muset dodržovat v první zóně a dotkne se především zemědělců. Nebudou se zde smět používat například biocidy, hnojit pozemky, používat kejda, měnit vodní režim nebo provádět terénní úpravy a těžit nerosty. Do přísného režimu spadne i druhá zóna, obě tvoří dohromady zhruba 15 procent z celkového území. Většina obyvatel by ale změnu pocítit příliš neměla. "V rámci povolování staveb řešíme vliv výstavby na krajinný ráz a na biotopy zvláště chráněných druhů. Žádné další požadavky jako například na kotle nebudou," poznamenal Bohumil Fišer, vedoucí správy CHKO Brdy.

V uzavřeném prostoru se daří například chráněnému kosatci. Všiml si toho i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). | ČTK

Armáda už vojenský újezd nebude využívat a oblast opustí. Zůstane jen malé dělostřelecké cvičiště nedaleko obce Jince. V dosud uzavřené oblasti se ale nebývale daří například chráněným kosatcům, masožravým rosnatkám nebo rakům kamenáčům a černým čápům. Proto armáda spolu s ministerstvem životního prostředí o vznik CHKO usilovala.

Vláda schválila vznik Chráněné krajinné oblasti Brdy. Tak konečně! Díky kolegovi Brabcovi a všem z MO i AČR, kteří se na tom také podíleli.

— Martin Stropnický (@stropnickym) 12. Říjen 2015

"Jedná se o atraktivní území blízko Prahy, které je bez staveb. Můžete zde jen tak brouzdat nebo jet na kole a autentické prožití přírody Vám nekazí žádné nevzhledné průmyslové či zemědělské stavby," řekl Blesku vedoucí správy brdské CHKO Bohumil Fišer.

Pyrotechnici čistí oblast od jara 2012. Hotovo ale stále ještě nemají. | ČTK

Sedm tisíc kusů munice už ve vojenském újezdu zlikvidovali pyrotechnici, do konce roku by měli vyčistit zhruba polovinu oblasti. Pokračovat budou zřejmě až do roku 2017. "V současnosti je 45 procent tohoto území vyčištěno, koncem roku to bude 50 procent a potom ještě během následujících dvou let práce budou pokračovat," řekl letos v září ministr obrany Martin Stropnický.

"Prostory, které ještě asanací neprošly, budou až do vyčištění označeny," dodalo poté ministerstvo obrany v prohlášení. I to je jeden z důvodů, proč zatím do terénu nemohli vyrazit lidé, kteří označí turistické a naučné stezky. Může se tak stát, že bez navigace první návštěvníci CHKO zabloudí. Dalším důvodem je také nutnost vyznačit nejprve cvičiště dělostřelců u obce Jince. V budoucnu by mohli CHKO brázdit také milovníci kol, v plánu je totiž vznik několika cyklotras. Podle odhadu ministra Richarda Brabce by to mohlo být až 500 km.

Vojenský újezd by měl skončit na konci roku, pak do prostoru vyrazí Klub českých turistů vyznačit stezky. | ČTK

Po vyhlášení nové CHKO by se oblastí mělo jezdit pouze 50 km/h. Nové značky by se ale mohly objevit na svých místech už letos. Požadavek starostů respektovali jak ministr obrany, tak ministr životního prostředí. Důvodem je snaha o co nejmenší provoz v chráněné oblasti.

Tomu by měla pomoci i pětice parkovišť, která mají vzniknout po obvodu CHKO. V ideálním případě by odtud lidé měli pokračovat pěšky nebo na kolech. "Jde o to, aby se z toho stala zóna aktivního odpočinku, aby tam mohly rodiny bez nějakého ohrožení dopravou jezdit s dětmi na kolech," řekl k tomu Stropnický.

Ministři se přou o zlato. Vyhrála ochrana krajiny. | ČTK / AP

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) prosadil jako součást nové CHKO Brdy také jedno z nalezišť zlata. Jedná se o přírodní park Petrášova hora, místní si tak mohou alespoň částečně oddechnout. V nejbližší budoucnosti jim těžba zlata nehrozí. To se ale nelíbí ministru průmyslu a obchodu Janu Mládkovi (ČSSD), který chtěl nechat možnost těžby otevřenou a prosazoval tak vyjmutí Petrášovy hory z CHKO. Podle Richarda Brabce ale ani vyhlášení CHKO definitivní stopku těžařům neznamená. "Je otázka, jestli máme u některých přírodních zdrojů říci nikdy, nebo si nechat otevřenou možnost, že bychom mohli někdy v budoucnu těžit šetrnými technologiemi," trval na svém Mládek.