Češi ročně spotřebují 34 tisíc tun kávy, milují instantní. Jací jsme „kafaři“?
Autor:
kle -
27. 9. 2015
•
05:15
Sdílej:
Čechům patří ve světovém žebříčku konzumentů kávy pomyslná 35. příčka, každý z nás spotřebuje ročně 3,26 kilogramu. A čím jsou Češi starší, tím více kávy si dopřávají. Co vše říkají průzkumy o vztahu Čechů k tomuto voňavému nápoji?
1. Kávu miluje hlavně sever Evropy
Káva, jeden z nejoblíbenějších a nejrozšířenějších nápojů na světě. (Ilustrační foto) | www.profimedia.cz
Česko je se spotřebou 3,26 kg kávy na osobu ročně na 35. místě na světě. Alespoň podle posledních statistik Mezinárodní kávové organizace z roku 2011. Takoví Slováci jsou před námi o 1,02 kg a patří jim 23. pozice. A naopak v takové Číně nepijí kávu téměř vůbec. Spotřeba na hlavu je tam ročně 0,01 kg.
Žebříček vede miniaturní Lucembursko, ale to je dáno zřejmě přítomností velkého množství evropských úředníků. Ke „stabilním“ milovníkům kávy patří tradičně země na severu Evropy. Finsko, Norsko, Dánsko, Švédsko a Island se umístily v první desítce. Na Islandu není výjimkou, že vám nabídnou v obchodních centrech či bankách kávu i zadarmo. Sedm z deseti Evropanů prý kávu miluje.
2.Instantní, nebo „turka“?
Káva, jeden z nejoblíbenějších a nejrozšířenějších nápojů na světě. (Ilustrační foto) | archiv Blesk
Nejoblíbenějším druhem kávy v České republice je instantní. Shodují se na tom výzkumy společností InsightLab a GfK. Instantní kávu označilo jako nejoblíbenější 23 procent oslovených Čechů, tureckou 20 procent. V blízkém závěsu se drží káva latté (17 procent).
„České domácnosti si v daném období nakoupily v průměru více než 650 šálků instantní kávy. Mletá a zrnková káva skončila podle nakoupeného objemu na druhém místě s téměř 400 šálky, kávové speciality a směsi se nacházejí na třetím místě s více než 100 šálky na domácnost. Velmi podobnou situaci můžeme sledovat i na Slovensku,“ dodal Richard Piluša z agentury GfK.
3.Závislost roste s věkem
Káva, jeden z nejoblíbenějších a nejrozšířenějších nápojů na světě. (Ilustrační foto) | ČTK
Kávu si někdy dá devět z 10 dospělých Čechů. Doslova nepředstavitelný je den bez kávy pro 76 procent lidí. Začátek kariéry konzumenta kávy je poměrně brzký, 31 procent lidí začalo pít kávu mezi svým 15. a 17. rokem. Začít pít kávu po dosažení 25 let věku je podle výzkumníků již opravdu neobvyklá životní změna.
Podle výzkumu agentury STEM/MARK pro značku Nescafé pak vyplývá, že konzumace kávy rapidně narůstá spolu s věkem. Konkrétně ve věku 15–29 let pije pravidelně kávu 44 procent lidí. Ve věku 30–44 let je to již 68 procent a ve věku 45–59 až 80 procent Čechů.
4.Studenti kávu nemusí, zemědělci ano
Káva, jeden z nejoblíbenějších a nejrozšířenějších nápojů na světě. (Ilustrační foto) | www.profimedia.cz
Tři čtvrtiny konzumentů kávy v Česku si musí dát alespoň jednu kávu denně. Čtvrtina si dokonce dává častěji než dvakrát denně. Třetině oslovených stačí k pohodě dva hrnky každý den. Mezi nejvěrnější konzumenty patří lidé v domácnosti a důchodci. Naopak téměř třetina studentů si dopřeje méně než jednu kávu za týden.
Zajímavý je pohled na příznivce kávy podle toho, v jakém oboru pracují. Nejvíce, tedy tři a více šálků denně, vypijí pracovníci v zemědělství (56 procent), telekomunikacích (50 procent) a v pohostinství (44 procent).
5.Mléko nemá na kofein vliv
Káva, jeden z nejoblíbenějších a nejrozšířenějších nápojů na světě. (Ilustrační foto) | Reuters
Černou a hořkou kávu si vychutnává pouze 15 procent Čechů. Doslazování kávy rozděluje náš národ přesně na dvě poloviny, ovšem s rostoucím věkem obliba cukru ustupuje. Umělá sladidla netáhnou. Češi, když mohou, sladí stále nejvíce bílým (63 procent) a třtinovým cukrem (20 procent).
Mléko v kávě nemá vliv na účinek kofeinu, ačkoliv se mezi lidmi stále drží opačný mýtus. Pravdou je, že mléko tlumí působení kofeinu na žaludeční sliznici. Zmírňuje tedy prudký nárůst vlivu kofeinu, zároveň ho ale i prodlužuje. Tuky v plnotučném mléku mají tendenci překrývat jemnou chuť kávy, proto se doporučuje používat polotučné nebo odstředěné mléko.
6.Káva nás dělá šťastnými
Káva, jeden z nejoblíbenějších a nejrozšířenějších nápojů na světě. (Ilustrační foto) | Reuters
Kávové boby jsou po ropě druhou nejdůležitější komoditou světového obchodu. Tento zázrak, kterého se ve světě ročně vypije na 400 miliard šálků, má pozitivní vliv na pocit štěstí. Složení kávy je totiž z chemického hlediska velmi složité. Podle odbornice na výživu Zity Vikové vědci zjistili, že v kávě je mimo jiné více než 200 doposud neznámých látek. A ty mohou mít na lidský organismus specifický vliv.
Osm z deseti oslovených Čechů považuje pití kávy za společenský rituál a 67 procent respondentů potvrdilo, že mají kávu pozitivně asociovanou s představou klidného domova.
7.Je vůbec zdravá?
Káva, jeden z nejoblíbenějších a nejrozšířenějších nápojů na světě. (Ilustrační foto) | Reusters
Složení kávy je vždy odvislé od druhu a odrůdy kávovníků, klimatických podmínek, způsobu pěstování a dalších faktorů. „Zelená káva je výborným zdrojem antioxidantů známých jako polyfenoly. Podobné antioxidanty jsou přítomné také v čaji, kakaových bobech a červeném víně. Ovšem v kávě je ho 4x více než v čaji,“ říká odbornice na výživu Zita Viková.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin vydal na začátku roku 2014 vědecké stanovisko, v němž tvrdí, že denní příjem kofeinu do 400 mg je bezpečný pro normální dospělou populaci. Těhotným ženám se doporučuje maximálně poloviční množství.
8.Rozpustná káva není náhražka
Káva, jeden z nejoblíbenějších a nejrozšířenějších nápojů na světě. (Ilustrační foto) | archiv Nescafé
Zapomeňte na mýtus, že rozpustná káva je náhražka. Není. Vzniká šetrným usušením velmi silného kávového koncentrátu. Úplně poprvé ochutnali lidé tento typ kávy v Japonsku již v roce 1901, ale skutečný zlom přišel až s rokem 1930 a objednávkou „kávových kostek“ u švýcarské firmy Nestlé.
V roce 1938 se tak zrodil slavný práškový nápoj, jehož jméno je složené ze slov NEStlé a CAFÉ. Rozpustná káva se téměř okamžitě stala hlavním teplým nápojem sil Spojenců v druhé světové válce.
