Psychiatr Jan Cimický o sadistovi: Umučil koně, ohrozí i lidi

Že jde o velmi závažný případ, potvrdil Blesku psychiatr Jan Cimický. „Je to jedna z nejtěžších psychiatrických poruch, které vyžadují důslednou léčbu a případně i detenci,“ řekl Blesku Cimický, který si přečetl citace z výpovědi Michala M.

„Jedná se o primitivní osobnost, která není schopna zvládat své emoce,“ myslí si Cimický a pokračuje dál. „Zejména jde o stavy zloby, zuřivosti, pomstychtivosti a zjevné agresivity,“ vysvětluje Cimický.

Zároveň také upozorňuje na další nebezpečná fakta. „Jsou tu i sadistické rysy, kdy takový člověk musí týrat a ubližovat druhému – člověku nebo zvířeti – a potřebuje vidět strádání a utrpení. Přestane teprve, když je objekt nehybný, klidný, často mrtvý,“ řekl psychiatr.

Kriminalisté zadrželi Michala M. a umístili ho do cely předběžného zadržení. Když podali žádost na vzetí do vazby, státní zástupce ji zamítl a mladíka pustil na svobodu.

„Státní zástupce neshledal důvody vazby. Nemůže být dáno pouze obecné podezření. Musí být skutečnosti, které svědčí pro možnost, že pachatel uprchne, nebo bude ovlivňovat svědky, nebo dál páchat trestnou činnost,“ řekla Jitka Bojanovová, šéfka státního zastupitelství v České Lípě.

Její kolega neřešil ani přiznání Michala M., který potvrdil, že koně svázal už v minulosti. „On se přiznal, že koně svázal, ale nikoliv, že by použil zbraň. Přiznal se, ale není to jinak podloženo a nebyl za toto jednání pravomocně odsouzen,“ tvrdí Bojanovová.

Dopadli vraha, který rituálně zabil koně: Měl jsem špatný den, vysvětlil čin policistům

Co řekl Michal M. policii:

„Před rokem jsem koně nalákal na rohlíky a dal mu smyčku kolem krku. Pak jsem ho uvázal ke stromu a svázal mu zadní nohy. Když jsem na něj chtěl nasednout, tak se utrhl, shodil mě a kopnul. Utekl jsem domů a řekl si, že za to, co mi udělal, se mu pomstím.“

„Teď jsem se pohádal v práci se šéfem a měl jsem hroznou zlost. Šel jsem kolem pastviny a viděl toho koně z loňska. Rozhodl jsem se, že ho zabiju, protože jsem si to slíbil už loni a tím ze sebe dostanu svůj hněv.“

„Toulal jsem se a hledal věci, které budu potřebovat večer na zabití koně. Večer jsem si pak připravil v ohradě provaz. Měl jsem ho asi 6 metrů. Také jsem si všiml, že tu leží dřevěný kůl. Pak jsem šel shánět něco, na co koně nalákám. Počkal jsem na tmu a u rodičů na zahradě vytrhal ze záhonu mrkev a ještě našel v králíkárně 40 rohlíků.“

„Když kůň začal jíst rohlíky a sklonil se, uvázal jsem mu provaz kolem krku a druhý konec ze stromu. Nebránil se. Udělal jsem to ještě jednou, aby mi neutekl jako minule. To už trochu cukal. Pak jsem mu svázal nohy a on se začal vzpínat a dusit.“

„Když se dusil, poodstoupil jsem a sledoval to. Trvalo to hodinu. Jeho boj se smrtí jsem se zájmem sledoval. Ze začátku jsem z toho měl radost a líbilo se mi to.“

„Pak jsem se rozhodl, že si z koně vezmu alespoň nějaké maso. Začal jsem mu odřezávat kůži na boku, abych se dostal na maso.“