Vrátily se od džihádistů a zastaly se Hanky a Tonči: Zemanovy názory jsou pravěké a hulvátské

O své humanitární práci

Již několik let Jarmila i Lenka jezdí do rozvojových zemí a dokumentují zde věci, které mnozí na vlastní oči nikdy neuvidí – válku, utrpení a chudobu. Svými reportážemi, dokumenty i fotografiemi se snaží pomáhat. Jsou i součástí mnoha humanitárních projektů. „K projektu Archa pomoci jsme se dostaly tak, že nás oslovil místopředseda Parlamentu ČR pan Jan Bartošek, který celý projekt pomoci zaštítil. K projektu se připojila i Charita ČR,“ napsaly reportérky.

Za svou kariéru už procestovaly desítky zemí. Namátkou Irák, Afghánistán, Pásmo Gazy, Čad, Demokratickou republiku Kongo, Niger, Haiti, Bangladéš, Kambodžu, Indii nebo třeba Jordánsko. 

„Chtěly bychom se podívat do Kamerunu, Somálska a do Kobání v Sýrii, kam jsme to při této cestě nestihly,“ svěřily se. Nejezdí sem ale pouze dělat reportáže a fotit místní špatné podmínky. „Například díky poslední cestě jsme vybraly 500 tisíc korun na pomoc v uprchlických táborech v Iráku a Sýrii.“

Před pár dny se vrátily z Iráku a Sýrie, kde strávily měsíc. A už teď plánují, kam pojedou příště. Chystají dvě cesty do Afriky, ale možná se ještě předtím stihnou vrátit zpět do Iráku. A prozradily, že se rýsuje i cesta do Afghánistánu.

O Hance a Tonče a Zemanovi

Lenka s Jarmilou nemají rády diskriminaci žen. A reakce široké veřejnosti na únos a později i návrat unesené Hanky a Tonči se jich dotkly. „Nemáme nic proti rozhodnutí cestovat prakticky kamkoli. Je to svobodné rozhodnutí jedince a naše velké privilegium, že si toto můžeme dovolit. Není to tak dávno, co tomu tak nebylo,“ připomněly. Ale i pro ně je důležitý bezpečnostní faktor. Samy se snaží rizika minimalizovat, ale ví, že je to i hodně o štěstí... nebo smůle.

Když ovšem přišla otázka na reakci prezidenta Zemana na návrat unesených Češek (prezident prohlásil, že by se jim mělo naplácat, pozn. red.), dívky se rozohnily.

„Pana Zemana se opravdu nebojíme, jeho názory jsou naprosto irelevantní. Patrně se v žádné válečné zóně nikdy nepohyboval a jeho názory na cestování žen jsou pravěké, tudíž mimo realitu 21. století.“ Uvedly také, že Zemanova slova byla doslova hulvátská. Podle nich se žádný zahraniční politik takto o obětech terorismu nikdy nevyjádřil.

Dvě Češky odletěly do Iráku, kde se válčí s teroristy: Zastaly se Hanky s Tončou

O muslimech

Snad každého zajímá, jestli se reportérky v takto nebezpečných podmínkách nebojí. Hlavně jako ženy v muslimském světě. Ale prozradily, že – ač je to nečekané – se k nim muslimové jako k ženským reportérkám chovali lépe, než jak to mívají s muži-reportéry. „Největší gentleman, kterého známe, pochází z Afghánistánu a je to muslim. Hulvátů je možná více v ČR než v celém Iráku.“

Ani Jarmila, ani Lenka ale nikdy nejednaly s muži z Islámského státu, odkud právě pramení velká nenávist vůči ženskému pohlaví. „Ne všichni muslimové jsou stejní, tak jako ne všichni křesťané.“

O životě ve válce

Život ve válečné zóně není jednoduchý. A to se týká i takových věcí, jako je jídlo nebo hygiena, které nám tady připadají zcela základní. Ačkoliv to tak na fotkách nevypadá, s hygienou je to často na štíru. „Že se ráno učešeme, nepovažujeme za tak náročnou úpravu, aby se nedala udělat i na frontě. Když jsme natáčely s kurdskými bojovnicemi přímo na frontě, byla byste překvapená, jak důkladný make-up si nanášely, fronta nefronta,“ vypráví reportérky.

Došlo i na otázky o jídle. Podle vlastních slov Jarmila s Lenkou jedí totéž co místní. „Například v Iráku vaří opravdu velmi dobře.“ Chutnal jim například kuba – krupicové plněné taštičky. Ale samozřejmě to není všude stejné – jsou i země, kde člověk hubne snadno a rychle, například Čad a Demokratická republika Kongo.

O druhé válce v Česku

Poté co se obě reportérky vrátily do Čech, zažily neskutečný zájem médií, ale i běžných občanů. A to se jim za léta práce v terénu ještě nestalo. „Po třítýdenní náročné práci v Iráku a Sýrii jsme tady další týden válčily na mediální scéně,“ uvedly. Dodaly, že vlastně samy nechápou, kde se ten náhlý zájem vzal – v Iráku například byly už pětkrát, ale tolik rozhovorů dávají až nyní.

Češky popisují drsnou válku s ISIS: Odstřelovači, umírající děti a znásilnění