Katapultovali se z gripenu na zemi: Velmi náročné, říká bývalý pilot

Katapultáž z letadla, které je na přistávací dráze, je velmi náročná záležitost. Dokážou ji pouze nejmodernější sedačky, kterými gripeny vybaveny jsou. ČTK to v souvislosti s havárií maďarského gripenu v Čáslavi řekl bývalý vojenský pilot Jan Vachek.

Podle dalšího odborníka, který nechtěl být jmenován, je havarovaný gripen neopravitelný. Jeho poškození mohly zvýšit anténní systémy umístěné na konci dráhy, do kterých pravděpodobně letoun ve vysoké rychlosti při přistávání vjel. Oba piloti, kteří se katapultovali, jsou v pořádku.

Gripen je vybaven sedačkou Martin-Baker. Ta je podle Vachka schopna pilota katapultovat v nulové výšce a v nulové rychlosti. „Katapultáž v nulové výšce je pro piloty velký adrenalin, když to řeknu v uvozovkách,“ poznamenal Vachek.

Při přistání letoun jede po dráze rychlostí 100 až 200 kilometrů za hodinu. Na rozhodnutí v případě potíží tak mají piloti několik vteřin. Při katapultáži nejprve podle Vachka vybuchne pyropatrona. „Výbuch je tak silný, jak snese pilot,“ uvedl. Pyropatrona dá sedačce počáteční rychlost, kterou následně zvýší raketové motory. Pilota vynesou do potřebné výšky, kterou měří automatika.

Při katapultáži ze země dojde k vystřelení obecně asi do 50 až 80 metrů. Přetížení je přitom až 20 g. „Všechno máte dvacetkrát těžší. Vše je hodně namáhané, v minulosti při katapultáži jak na ruských, tak na amerických strojích docházelo často k menšímu poškození páteře, protože skutečně ta rána je velká,“ řekl bývalý pilot.

Na letecké základně u Čáslavi havaroval gripen! Piloti se katapultovali

Zároveň je při vystřelení kabiny spuštěn sofistikovaný systém, který pomocí pyrotechnické šňůry rozbije část kabiny. Pilotům také přitahuje nohy a ruce. „Je tam speciální zařízení, aby při vysoké rychlosti nebyly nohy ke straně a nedošlo proudem vzduchu ke zlomeninám,“ řekl Vachek. Poznamenal, že například u letounu F-16 mají piloti pokyn, aby se při vyjetí stroje z přistávací dráhy katapultovali. Kabina stíhačky je totiž vystouplá, a pilota by tak mohl letoun při převrácení přimáčknout k zemi. Podrobné instrukce se ale podle něj u každého stroje liší.

Podle mluvčího čáslavské základny Tomáše Maruščáka je letoun v neopravitelném stavu. To ČTK potvrdil letecký odborník. Podle něj je pravděpodobné, že stroj byl takto závažně poškozen kvůli anténnímu systému na konci dráhy, kterým nejspíš projel.

Nehody na základně v Čáslavi

Dnešní havárie není první nehodou vojenského letadla na čáslavské základně. Před třemi lety tam při přistání havaroval ruský vojenský letoun typu Antonov An-30 a začal hořet. Na palubě pozorovacího stroje bylo 23 lidí. Šest z nich – pět ruských a jeden český voják – utrpělo zranění, většinou popáleniny. Příčinou nehody bylo nezvládnutí techniky pilotáže a nedodržení nařízených parametrů při přistání.

Poslední nehoda armádního letounu se na území ČR stala v listopadu 2012. Nedaleko Čáslavi, u obce Radovesnice I, západně od Kolína, spadl jednomístný podzvukový bitevník L-159. Pilot havárii nepřežil.