7°C
Život pacientky Bohdana Pomahače: Pod dohledem armády pomáhá vojákům
Každodenní aktivity jsou pro ni obtížné, pomoc potřebuje i při obyčejné procházce nebo čištění zubů. Charla Nash (61) byla totiž děsivě zraněna a znetvořena při útoku šimpanze. Přišla o tvář a oči a na rukou jí zbyl jediný prst. Přesto se s životem pere dál. To nejdůležitější – lidskou podobu – jí v roce 2011 navrátil český chirurg Bohdan Pomahač (44).
Charla žije v americkém Bostonu ve dvoupatrovém domě. Bez pomoci se ale neobejde. Každé ráno jí musí s osobní hygienou pomoci pečovatelka. Umyje ji a vyčistí jí zuby. Nevidomá žena potřebuje venku při delších cestách doprovod.
Slepecká hůl pro ni nepřipadá v úvahu, neudržela by ji. Místní autobus, který pendluje jen mezi dvěma zastávkami, ji ale vždy převeze do centra, v jehož blízkosti se nalézá nemocnice. Charla se s řidičem Rolandem Copelandem dobře zná. Vždy ji doprovodí až k autobusu.
Žena chodí ke svému spasiteli – českému chirurgovi Bohdanu Pomahačovi – pravidelně na kontroly. Její stav je zapotřebí po transplantaci tváře od mrtvé ženy pravidelně kontrolovat. Jakákoliv infekce by ji mohla smrtelně ohrozit.
Většinu času však Charla tráví ve svém domě. Její největší zálibou je poslouchání rádia a audioknih. Léčbu ženy platí americká armáda. Ta zajistila i transplantaci tváře před čtyřmi lety Bohdanem Pomahačem.
Armáda sleduje osud ženy proto, že by mohla procedury použité při její léčbě využít při pomoci zraněným vojákům, kteří často utrpí zranění obličeje nebo končetin. „Občas se cítím jako pokusný projekt,“ žertuje Charla. „Jsem ale nadšená, že mohu pomoci,“ dodává.
Charlu napadl v roce 2009 ochočený šimpanz její zaměstnavatelky. Brutálně ji znetvořil, připravil ji o rty, nos i ruce. Kvůli infekci, která se jí při útoku dostala od zvířete do očí, jí musely být obě odstraněny. Ženě lékaři transplantovali kromě obličeje i ruce, ale tělo je nepřijalo.
Témata:
Související
Doktor má výstižné příjmení.
Je to opět i poněkud kruté,necitelné konstatování-avšak,na těžce nemocných jedincích se lékaři spíše učí;i ten pacient,kterému u nás současně transplantovali tuším 5 orgánů,byl jakýmsi poslem pokroku medicíny-ve smyslu,kolik toho je únosné vydržet. Byl ve stavu,kdy již opravdu neměl co ztratit ...