Slavná kráva, která napadla policistu: Už z ní není agresorka!

Ta kráva ale není kráva, nýbrž jalovice. Krávou by se stala až po otelení, a k tomu by mělo dojít zhruba za měsíc. I když – kdo ví. Jmenuje se Lesana, jméno jí dala chovatelka Oldřiška Vlášková (62) z Jasenné u Jaroměře. Když reportéři Blesku navštívili její hospodářství, lomila nad Lesanou rukama.

Lesana totiž leží a odmítá vstát. „Děkuju vám moji dobří pánové spisovatelé, že jste za námi přijeli a že o mojí Lesance napíšete,“ děkuje žena a obsah řečeného dost překvapuje. Po chvíli hovoru je jasné, že paní Vlášková uvažuje, myslí a hovoří tak trochu jinak než ostatní lidé. V obci o tom vědí a berou ji takovou, jaká je.

Jalovici koupila za 25 000 korun. „Kvůli mlíčku, je březí a já se těšila na teploučké mlíčko, taky na mlezivo. To je proti všem nemocem, i proti rakovině,“ tvrdí žena, která se celý svůj život starala v místním družstvu o dobytek, má ho ráda a rozumí mu.

„V neděli jsem ji dostala a v pondělí utekla,“ popisuje. Honila ji skoro pět kilometrů a pak jí jalovice zmizela v lese. Paní Vlášková šla domů pro provazy a řetěz, zavolala policii a vrátila se na místo zmizení Lesany. Dvoučlenná policejní hlídka přijela brzy a nestačila se divit.

Záběry jak z Policejní akademie: Chytit krávu není až tak snadné

Útok

Třiadvacet měsíců stará jalovice zaútočila na policistu i na vůz a způsobila škodu za skoro osmdesát tisíc korun. Nicméně policistům se ji podařilo s pomocí majitelky uvázat ke stromu a začali shánět někoho, kdo by uprchlé zvíře odvezl.

„Zavolali mi kolem druhé odpoledne,“ vzpomíná Jaroslav Erban (61), majitel produkční stanice prasat ve Starém Plese u Josefova. Pravda, teď žádné neprodukuje, protože, jak říká: „... vláda zemědělcům nepřeje a kvůli dotovanému vepřovému ze zahraničí se chov prasat nevyplácí.“

Pan Erban nastartoval traktor, vzal pomocníka, vázací soupravu a jel pomoci. „Říká se tam Na zámečáku a ta jalovice opravdu uběhla dobrých pět kilometrů,“ diví se. Když zvíře před nakládkou do káry policisté odvázali, museli utíkat zas. Jalovice se na ně vrhla, jako by opravdu měla protipolicejní výcvik. „Vystartovala po nich opravdu rychle,“ usmívá se.

Šílení Rusové zase na scéně: Dával hadovi žrát živá štěňata, teď ho hledá policie!

Návrat a co dál?

Pan Erban s pomocníkem nicméně dobytče bez problémů naložili a dovezli Oldřišce Vláškové do dvora. „Faktem je, že si lehla už během cesty, když jsme jí vezli domů, a že u paní Vláškové nechtěla vstát,“ krčí rameny Jaroslav Erban.

„Po chvilce ale sama sešla z káry, došla až k vratům od chléva a tam si znovu lehla. Jako by chtěla říci - končím, už ani krok,“ dodává. Od té doby Lesana leží, a i přes pomoc (obvázali ji popruhy a snažili se ji postavit) veterináře, jehož jméno si ale paní Vlášková nevybavuje, se zvednout nechce.

„Určitě se rozčísla, i veterinář si to myslí a řekl, že bych ji měla porazit,“ popisuje majitelka jalovice její stav. K »rozčísnutí« dobytčete obvykle dochází, když se mu rozjedou zadní nohy a povolí vazy v pánvi. Vyléčit to nelze a paní Vlášková soudí, že právě to její Lesanu postihlo.

Chválí všechny, co jí s návratem uprchlice pomáhali. „Nikdo z těch hodných pánů si nevzal ani korunu,“ říká. Co bude dál, neví, krmí a napájí ležící jalovici, ale jak přiznává, už myslí na řezníka. „Moc bych nechtěla, ale trápit Lesanku nebudu,“ krčí bezradně rameny a rozpláče se.