Synové už jí v Norsku "mámo" neříkají: Češka je nesmí fotit ani obejmout!
Kapka naděje na to, že dostane syny zpátky, paní Evě Michalákové stále ještě zůstává. Jenže dlouhé odloučení, kdy Davídek s Denisem žijí u svých norských pěstounů, si vybírá daň. Synové svou mámu oslovují jménem „Evo″. Česká matka se bojí, že dojde k adopci. A popsala další dopad velmi omezeného kontaktu se svými kluky. Chování dětí se změnilo.
Děti jí a jejímu tehdejšímu muži odebrali v roce 2011. A obvinili rodiče z týrání, sexuálního zneužívání a zanedbávání. I když policie vyšetřování odložila a obvinění nepadla, její syny paní Michalákové nevrátili. Češce se s jejími potomky daří setkávat stále méně. Přesto věří, že jim není cizí. Podle norského velvyslanectví norská sociální správa v rodině ale nezasáhla bezdůvodně, pěstounská péče byla nutná a stav hochů se v ní zlepšil.
„Norské úřady se snaží udělat všecko pro to, aby děti byly dány do adopce. Veškeré překážky, bariéry, to, že mi neumožní se s nimi bavit o našem společném životě, fotit je, říct jim, že je mám ráda, obejmout je, to mezi námi způsobuje propast, která se časem víc a víc prohlubuje," řekla ČTK v telefonickém rozhovoru Michaláková.
Podle ní se změnilo chování dětí poté, co se schůzky omezily. Nejdřív je mohla vidět každý týden, pak čtyřikrát do roka, pak jen dvakrát po dvou hodinách. V úterý souhlasila s tím, že setkání budou trvat patnáct minut. „V roce 2011 byly schůzky srdečné. Děti se ptaly, kdy půjdou domů. Kreslily mi obrázky a nosily květiny, mám to schované," říká Michaláková.
Podle norského velvyslanectví se norská sociální služba snaží ale zajistit dětem klidné dětství a zdravý vývoj. Norské instituce kladou velký důraz na vyjádření, zážitky a přání dětí. Postupovaly tak i v tomto případě a vyslechly si vyprávění chlapců o situaci u nich doma a o přístupu a jednání rodičů. Podle informací ČTK braly v potaz částečně i český způsob výchovy. Výchovné plácnutí přehlédly. Bití dětí v Norsku ale zákon zakazuje.
Eva Michaláková míní, že je za případem nedorozumění. Před pár lety prý její synové neuměli ještě tak dobře norsky. Soud k některým výslechům chlapců ani nepřihlédl, protože otázky byly příliš návodné, popsala.
Situace v rodině ale dobrá nebyla. Matka musela vydělávat, tvrdě pracovala, dětem se tak nemohla plně věnovat. Na starosti je měl otec. Ten měl psychické problémy, podotkla Michaláková. Dodala, že nikdy ale neviděla, že by syny zneužil. Soud mu zakázal se s dětmi stýkat. Ani ona norské instituce nedokázala zatím přesvědčit o tom, že by svým chlapcům byla oporou a zajistila jim bezpečné vyrůstání.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se kvůli kauze obrátil na šéfku norské vlády s žádostí, aby norské instituce a soudy posuzovaly situaci objektivně „v zájmu dětí a biologické rodiny". Stát nabízí záruku, že na chlapce v Česku při jejich svěření do péče českých příbuzných dohlédne.
„Cizí pro ně nejsem. Těsně po odebrání mi děti normálně říkaly 'mámo'. Sociální služba se ale podivovala nad tím, že mi tak říkají a nevědí, jak se jmenuji. Teď mi říkají 'Evo'. To je nepřirozené," řekla. Vánoční dárky pro syny se jí dnes vrátily poštou nerozbalené.
Termíny, kdy by měla zasedat norská krajská sociální komise či soud, zatím matka nezná. Soudci by datum soudního jednání měli stanovit v únoru.
https://www.youtube.com/watch?v=bSQAuxgErsc