Vzkříšení českého prasete: V Přešticích mu dokonce postavili pomník!
Znalci, chovatelé a gurmáni mu říkají mazlivě »přeštík«. Úředně je to prase s ofi ciálním názvem přeštické černostrakaté, jediné původní české plemeno. Málem vyhynulo. K jeho záchraně se spojili zemědělci s řezníkem a povedlo se jim to.
Zemědělské družstvo v Mladoticích na Plzeňsku nemůžete minout. Komplexu budov na okraji obce vévodí obří malba prasete, které u nás málokdo zná. A to přesto, že chuti jeho masa žádné jiné vepřové ani zdaleka nedosahuje a že »přeštíci« se dokážou přizpůsobit takřka všemu, jsou odolní a plodní.
„Někdy v roce 1976 se našemu družstvu povedlo posbírat zbytky z původních chovů na Přešticku, Klatovsku a Plzeňsku,“ vysvětluje zootechnik Jaroslav Bejda (31).
„Němci totiž za války chov černých prasat zakázali a po ní se dávala přednost prasatům, která rychle a lacině rostla.“ A to »přeštíci« nejsou. Na kilo přírůstku potřebují až pět kilo krmné směsi, zatímco jiná plemena kolem tří.
Nejsou ve stresu
Zato je hned tak nějaká nemoc nesklátí, dobře se rozmnožují, neznají stres – mají zkrátka primitivní vlastnosti, které jiná prasata už dávno nemají. V Mladoticích teď funguje jejich šlechtitelský chov, deset plemenných kanců a zhruba sedmdesát prasnic.
Část jejich potomstva jde do dalších chovů, část, která neprojde přísným testováním, putuje do výkrmu. „Už k nám začali jezdit zákazníci a poptávka roste,“ netají radost Jaroslav Bejda.
Chov ryze českých prasat mohl ale v Mladoticích skončit. „Za kilo živé váhy přeštíků jsme v letech 2010 – 20011 dostávali maximálně pětadvacet korun, takže jsme na jednom zvířeti tratili kolem patnácti stovek,“ říká zootechnik Bejda.
Uzavřená společnost
Ekonomická drtička přeštická prasata málem semlela. Moc nehrálo roli ani to, že jsou od roku 1992 oficiálně uznaným genetickým zdrojem a chovají se – laicky řečeno – v »uzavřené společnosti«. „Tři generace zpátky nesmějí mít společného předka,“ objasnil zootechnik.
V době, kdy to bylo s »přeštíky« v Mladoticích hodně nahnuté, se ale objevil jejich nečekaný spojenec – pražský řezník František Kšána (35).
Odkud se přeštíci vzali?
Původ odvozují od prasete staročeský štětináč, které se na Plzeňsku chovalo už před rokem 1850. Mělo ale hodně tuku, a tak se začalo křížit s dovezenými masnými plemeny z Německa a Británie.
Válka chov přeštických prasat takřka zlikvidovala. Záchrana začala v roce 1952 a obnova plemene trvala až do roku 1964. Od roku 1992 jsou přeštická černostrakatá prasata genetickým zdrojem.
VEPŘOVÉ »DE LUXE«
Potomek řeznického rodu přijel do Mladotic na zkoušku. „O přeštickém plemeni jsem slyšel a zajímalo mě, zda má opravdu ty nádherné kulinární vlastnosti,“ říká dnes.
Tenkrát, v roce 2011, koupil tři prasata a jejich maso nabídl k otestování řadě šéfkuchařů pražských hotelů. „Ohlas byl neuvěřitelný a okamžitá poptávka také,“ říká František Kšána dnes.
Podle jeho slov je maso »přeštíků« mimořádně lahodné díky vlásečnicím vnitřního tuku, které prorůstají svalovinou. „To masu dává šťavnatost, kterou jiný druh nemá, a vynikající chuť,“ tvrdí.
Dnes z Mladotic bere týdně až dvanáct prasat a poohlíží se i jinde. „V Praze je maso těchhle našich českých prasátek úplný hit,“ shrnul. Vlastně tak řekl, že ono vzkříšení »přeštíků « až tak doslova chápat nelze. Mají osud, který jim přisoudil člověk.
To sedí, 100 bodou.