9°C
Zpověď vdovy, která chce svobodu pro Kajínka: Znám poldu, který věděl vše!
Už třetím dnem šokuje paní Eva Jandová Česko svým bojem za omilostnění doživotně odsouzeného Jiřího Kajínka (53). Ten přitom sedí už 16 let za údajnou vraždu jejího muže Štefana Jandy (†26)! „Kajínek mého muže nezastřelil!“ říká rozhodně Eva Jandová a předkládá svůj popis osudné neděle 30. května 1993. A věřte, že podezřelých nesrovnalostí, o něž opírá své přesvědčení o Kajínkově nevině, je víc než dost!
Osudný večer
„Někdy k večeru k nám domů znovu volal údajný pan Lebeda a chtěl se okamžitě sejít s manželem Štefanem, jen s ním a bez ochranky někde u věznice na Borech,“ vrací se Eva Jandová v paměti o 21 let zpět. Její muž se i přes naléhání rozhodl, že na schůzku pojede, celou si ji nahraje na diktafon a konečně odhalí, kdo za ním Lebedu posílá a co po něm opravdu chce. Cestou nabral své dva bodyguardy – Juliana Pokoše a jeho bratra Vojtěcha – a vyrazili. Dostala pusu a víckrát už Štefana živého neviděla.
Telefon a panika
Jakmile manžel odjel, vykoupala se a usnula u televize. „Probudila jsem se někdy kolem deváté večer a strašně se lekla, že Štefan pořád není zpátky. Dostala jsem hrozný strach a začala panikařit. Po vytočení Štefanova čísla se mi po delším vyzvánění v telefonu ozvalo: Kriminální policie. Zpanikařila jsem ještě víc a rychle zavěsila,“ vybavuje si Eva Jandová. Nevěděla, co má dělat. Na radu maminky pak vytočila číslo známého, policisty Jaroslava K. „Není doma, jakmile přijde, hned ho k vám pošlu,“ řekla jí policistova žena.
Podivná hodina
Jaroslav K. k ní dorazil až za hodinu se zvláštní výmluvou. „Byl prý na zahradě, a jakmile se dozvěděl, že ho sháním, okamžitě běžel k nám. Přitom od nich k nám to je i pomalou chůzí maximálně pět minut!!!“ rozporuje paní Eva. V rychlosti mu vylíčila situaci, že Štefan odjel za Lebedou kamsi k Borům. „Nadával, že je pěknej blbec. Přece mu jasně říkal, ať nikam nejezdí, a o všem, co chce udělat, ho má informovat a poradit se s ním.“ popisuje Jandová v knize s názvem »Mého manžela nezastřelil Kajínek«.
Znal cestu
„Bylo zvláštní, že Jaroslav K. nechtěl vůbec nikam telefonovat, přestože jsem ho nutila, aby zjistil, kde Štefan je. Navrhl, že se pojedeme podívat na místo schůzky. Brácha řídil, Jaroslav K. seděl vedle něj, já vzadu. Pomalu jsme se blížili k rozcestí. Hlavní silnice vede směrem do Litic a odbočka doprava na Valchu. Brácha se zeptal: A kam teď? Jaroslav K. s naprostým přehledem a bez sebemenšího zaváhání odpověděl: Jeď rovně! Znělo to dost jasně a jednoznačně. Jaroslav K. musel s jistotou vědět, kam přesně máme jet,“ tvrdí Eva Jandová. V serpentinách za borskou věznicí pak narazili na spoustu policejních aut a ona se od policistů dozvěděla o přestřelce, při níž byl její muž zabit.
Kdo je Jaroslav K.?
Jaroslav K., o kterém se Jandová ve své knize opakovaně zmiňuje, je bývalý plzeňský policista. Měl Jandovi donášet důležité informace, což ale popírá.
Témata:
Související
Porad my to mazete,to asi moc nenavidite pravdu.