45 let od milníku lidstva: Armstrongův malý krok na Měsíci po 9 letech příprav!

Autor: Pavel Toufar - 
20. července 2014
20:31

Dnes je to přesně 45 let od historického okamžiku, od chvíle, kdy lidé dosáhli povrchu Měsíce. Přistáli 20. července 1969. 21. července nad ránem na Měsíci už několik hodin bezpečně spočíval výsadkový modul Eagle (Orel) s americkými kosmonauty Neilem Armstrongem a Buzzem Aldrinem. Ten z okna modulu popisoval jižní část Moře klidu.

Trojice amerických kosmonautů – Armstrong, Collins a Aldrin – se svým letem v rámci programu Apollo 11 zapsala do dějin lidstva. Jejich cesta k Měsíci, přistání a první kroky na něm jednou provždy odpoutaly člověka od zemské přitažlivosti.
Tento cíl vytýčil rok po triumfálním obletu Země sovětským kosmonautem Jurijem Gagarinem americký prezident John Fitzgerald Kennedy. V projevu před 35 000 lidmi tehdy řekl na fotbalovém stadionu univerzity v Houstonu: „Rozhodli jsme se letět v tomto desetiletí na Měsíc a dělat ještě jiné věci – ne proto, že jsou snadné, ale že jsou obtížné.“

Americký Kongres uvolnil potřebné finance a gigantická mašinérie amerického vesmírného výzkumu a průmyslu byla podřízena jedinému cíli – přistání na Měsíci. Po několika předchozích zkušebních obletech dosedl na jeho povrch přistávací modul z Apolla 11. Bylo 16. července 1969 a lidé mohli vše sledovat v přímém přenosu.

Orel na Měsíci

Jeho první věta zněla: „Za oknem je poměrně rovná planina, rozrytá značným množstvím kráterů…“ Všichni u televizních obrazovek, kteří jsme tehdy měli štěstí sledovat přímý přenos z Měsíce (například v tehdejším SSSR ústřední moskevská televize vysílala starou filmovou komedii a v Číně přistání prvních pozemšťanů svým spoluobčanům cenzoři dokonce zcela zatajili) jsme nadšeně hltali každé Aldrinovo slovo.

Pak se objevil televizní obraz - zpočátku nesrozumitelný, protože v něm převládly kontrasty světla a stínu, navíc obrácený vzhůru nohama. Zachvěl se, jak se kamera pohybovala, začal se otáčet a v tmavém stínu se dala rozeznat postava sestupující po žebříku.

Obrysy výsadkového modulu ztmavly a zcela se zjasnil zešikmený povrch Měsíce. Nebe bylo úplně černé. Proti němu se objevila postava. Napětím jsme takřka nedýchali… Kdyby nám dnes, zmlsaným televizními reportážemi z povrchu ještě vzdálenějšího Marsu, kdy jsou na záběrech rozeznatelné i nejmenší kamínky, takový televizní přenos nabídli, nezdrželi bychom se mnozí povznesených posměšků. Tehdy to však byl naprosto úžasný zážitek, který se až na některé výjimky nedal srovnat s ničím jiným, co jsme do té doby prožili. Člověk se odpoutal od Země a poprvé stál na povrchu jiného nebeského tělesa!

Neil Armstrong se zlehka snesl z poslední příčky žebříku na měsíční povrch. V záplavě nadšení mnozí přeslechli jeho první slova:„Je to malý krok pro člověka, ale obrovský skok pro celé lidstvo." Čas z té věty udělal dějinný citát.

Jak to všechno začalo

O letu na Měsíc se mezi vědci a techniky hodně mluvilo. Už v roce 1960 sestavili v NASA plán, který se dnes považuje za zrod projektu Apollo. Chybělo však politické rozhodnutí, které jediné mohlo uvolnit potřebné finance.

Prezident Eisenhower nebyl kosmickému programu nakloněn. Nastupující prezident John F. Kennedy si však význam kosmického programu uvědomoval. Historici NASA se shodují v tom, že podnětem nebyl ani tak pocit celonárodní hořkosti z tehdejších kosmických úspěchů SSSR, jichž Nikita Chruščov dokázal mistrně využívat ve své mezinárodní politice. Že to nebyl pouze start družice Sputnik 1 v říjnu 1957, lety sond k Měsíci, ale především 12. 4. 1961 start prvního kosmonauta světa Jurije Gagarina. Rozhodnutí prý uspíšilo také fiasko kubánských emigrantů při pokusu o invazi na Kubu v třetím dubnovém týdnu roku 1961.

John F. Kennedy ve zprávě O stavu Unie přednesené 25. 5. 1961 povýšil let člověka na Měsíc za věc národní hrdosti celé Ameriky. Mimo jiné tehdy řekl:
„Věřím, že tento národ si může vytyčit za cíl přistání člověka na Měsíci a jeho bezpečný návrat na Zemi před koncem tohoto desetiletí.“

Tedy za pouhých devět roků příprav! Když uvážíme, že 5. května 1961 teprve vzlétl první americký kosmonaut Alan Shepard, navíc pouze k patnáctiminutovému letu po balistické dráze, byla to nesmírně odvážná slova a velký závazek. Kennedy totiž současně uvedl: „Kdybychom chtěli dojít pouze na půl cesty nebo omezit své požadavky tváří v tvář svízelím, bylo by lépe se na ni nevydávat vůbec.“ Úkol byl splněn v červenci 1969. SSSR tentokrát zůstal stát na půl cesty.

Stále ne zcela doceněný zážitek

Už při prvním letu Apollo 11 uskutečnili oba kosmonauti řadu vědeckých experimentů, především pak nasbírali 21,55 kg vzorků měsíční horniny.
Následovaly další lety. Po Měsíci se při nich procházelo celkem 12 amerických kosmonautů, kteří přivezli 381,7 kg měsíčních hornin, mnohých cenných tím, že pocházejí z velmi raného období vzniku sluneční soustavy. Podstatně to přispělo k rozvoji bádání o naší rodné Zemi.

Nakonec však byl původní plán zkrácen o tři chystané starty. Na vině byly mj. rozpočtové škrty vyvolané válkou ve Vietnamu. Zelenou nedostal ani rozsáhlý optimistický program Apollo Applications, jehož součástí měly být dlouhodobé pobyty posádek na Měsíci, orbitální stanice na dráze kolem Země i Měsíce, a vyvrcholením se měl stát let člověka na Mars v polovině 80. let.
Přednost totiž dostala oběžná dráha kolem Země, program raketoplánů a nakonec mezinárodní orbitální stanice ISS.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Volby 2020 (podzim)

Krajské volby 2020 Senátní volby 2020

ejvm1712 ( 21. července 2014 08:13 )

Většině lidí jsou lety na Měsíc lhostejný. Možná,že to je podvod a nikdy tam Amíci nebyli. Pokud tam byli proč vlastně? Spíš je trápí nezaměstnanost,špatné pracovní podmínky,nejistá budouctnost,drahé bydlení,kriminalita a otázka,zda vůbec dostanou důchod a poud ano,zda z něho vyžijí.

mandat ( 20. července 2014 23:02 )

To je fakt. Ale to bylo s KOSMUR - SAJUZ a to bylo take za nase dotace ze vsech fabrik. Odvadela cela Ceskoslovenska republika kazdy mesic sve vyrobky. Rikalo se tomu vzajemne vyhodna spoluprace. Dneska se divim, jak se mohla republika udrzet, kdyz napr. jedna pradelna odvadela 80 % vyroby do SSSR. V soucasne dobe se vyhazuji v CR miliony za potoky 550 m dlouhe a nebo za zmenu jmena letiste v Praze. Pritom kazdy pouziva stare jmeno RUZYNE. A takovych super hospodareni je vic nez dost.

anka ( 20. července 2014 21:02 )

mandat ( 20. července 2014 20:42 )

Tak tomu rikam fofr. Napsal jsem Vam to odpoledne a Vy reagujete vecer.

mandat ( 20. července 2014 20:41 )

HURA !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! My to slavime cely den a Blesk ted ve 20.41 hod vyhrabal takovou udalost.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud