Pátek 19. dubna 2024
Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela
Oblačno, déšť 8°C

Rok od sesuvu půdy na D8: Zavinila to podzemní továrna!

Autor: František Prachař - 
6. července 2014
23:01

Přestože je to už rok od doby, kdy kus dálnice na Teplicku zavalil obří sesuv půdy, její stavba nadále nepokračuje. Proč a v čem je problém, to se vydal zjistit Blesk.

Z místa se tehdy pohnulo půl milionu krychlových metrů zeminy. Její pás, široký 400 a dlouhý 600 metrů, zavalil rozestavěnou dálnici místy do výšky téměř metr a půl. Existoval ale jeden člověk, který nebezpečí přímo na místě stavby předvídal a upozorňoval na něj. Nikdo ho nevyslyšel. Je to totiž místní proutkař.

Jiří Lorenc (62) z Teplic v sobě schopnost nalézt vodu a určit její proudění pod povrchem země objevil, když si spolu se sousedy chtěli postavit garáže.
„Na městském úřadu nás upozornili, že někde pod pozemkem vede vodovodní řad, a když ho poničíme, zaplatíme ho,“ říká. Sousedi se složili a pozvali proutkaře, který pomocí virgulí potrubí našel.

„Co mu ty dva drátky v ruce dělaly, bylo úžasné. A tak jsem se ho zeptal, jak to probíhá,“ svěřil se pan Lorenc. Proutkař ho vyzkoušel a ono to fungovalo. „Já tu schopnost měl. Virgule se mi v rukách kroutily, vibrovaly a ukazovaly vodu i její směr a sílu.“

Přítel pana Lorence má chalupu nad obcí Dobkovičky, kousek od zdejšího lomu. No, chalupu… On to je drážní domek u tratě spojující Teplice s Lovosicemi, kterou pozdější sesuv zničil. Když chtěl vrtat studnu, najatá firma osm metrů pod povrchem narazila na železobetonovou desku. A pak ještě jednou. Vrtací hlavice byly zničeny a kamarád se obrátil na proutkaře Lorence. „Měl jsem určit, co tam je a proč nenarazili na vodu,“ vzpomíná proutkař na událost tři roky starou. 
    
Když prochodil okolí, začaly se mu v podzemí rýsovat tři obří »hangáry«, prostory 140 metrů dlouhé, pětadvacet široké a čtrnáct metrů vzdálené od sebe.

„Jsou pár desítek metrů od té trati, vedou přímo ke stavbě dálnice,“ vysvětluje Jiří Lorenc. „Podle mého i podle lidí, co pamatují německou okupaci, to může být podzemní továrna, kde vězňové za války vyráběli zbraně nebo jejich součásti.“

A dodává, že virgule mu ukázaly silné zdroje podzemní vody, nejen tekoucí, ale hlavně kumulující se pod zmíněnými hangáry. A v tom je podle něj problém.
V červnu loňského roku hodně pršelo, byly i záplavy. Průzkum vodního režimu, podloží i geologického profilu trasy dálnice tehdy už pár let dělala Česká geologická služba.

„Jenomže oni měli ty svoje vrty každý kilometr od sebe,“ tvrdí proutkař. „Co mohli zjistit? A když jsem jim řekl, že silná a nebezpečná voda je tam a tam, vysmáli se mi. A že jsem psal všude, i na geologii, i na ministerstvo.“

Autor tohoto článku dopadl stejně u paní Aleny Beck, sekretářky ředitele České geologické služby Zdeňka Venery. „Pan ředitel by vám určitě řekl, že….“ hovořila za svého šéfa poté, co jeho rozhovor s Nedělním Bleskem zamítla. „On by vás stejně odkázal na ministerstvo životního prostředí…“, „…on má jednání, on byl odvolán…“ izolovala po opakované žádosti ředitele Veneru, jehož názor proto zůstal neznámý.

Opakování?

Známé ale je, že silné červnové deště roku 2013 se spojily se zásobami podzemní vody objevené proutkařem. Podemletý svah se sesunul a podle odborníků se to může stát znovu.

Rizika

Expert Českého geologického ústavu Vladimír Cajz už před osmnácti lety předpověděl dálnici D8 problémy. V dopise ministerstvu životního prostředí v roce 1996 napsal: „Podklad je natolik zatěžován, že aktivace staršího sesuvu či objevení se sesuvu nového je dosti pravděpodobná… Toto území je velmi náchylné k tvorbě sesuvů.“  

Jiní odborníci přímo doporučovali vést dálnici jinudy, ze stejných důvodů.
Dálnice D8 měla být hotova letos, za 11 miliard korun. Není. Její otevření se o rok posunulo a zvedla se i cena – 12,5 miliardy.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) sdělilo, že nyní se dokončuje inženýrsko-geologický a geotechnický průzkum sesuvu, pak bude navržen a zadán způsob sanace. Voda prý svah nepodemlela, ale její nahromadění podél jílové nepropustné vrstvy „…umožnilo zafungovat gravitaci“.

Podle Jany Tausové z MŽP je řešení stability svahu předmětem zadání inženýrsko-geologického průzkumu širšího okolí. „Jeho výsledky určí, jak budou projektována opatření, jejichž cílem bude eliminace působení vody odvodněním svahu.“ Jinými slovy – nyní se dělá to, co mělo být hotovo už dávno.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi