Zdražení potravin o 8 %: Kolik nás to bude stát?

Z Českého statistického úřadu jsme získali data o tom, kolik a kterých potravin se v Česku spotřebuje za měsíc na člověka, a počty jsme vynásobili cenami z prosince 2013.

Měsíční účet za potraviny, který by v současnosti dělal něco přes 2500 Kč na osobu, by se o 205 korun zvedl! Čtyřčlenná rodina tak bude muset měsíčně sáhnout do peněženky skoro pro tisícovku navíc.

Jak nakupují Češi

Odrazí se zvyšování cen potravin na nákupních zvyklostech Čechů? Nejspíš ano. Pro osmdesát dva procent obyvatel je totiž při nákupu potravin cena na prvním místě. Podle průzkumů Češi vnímají zdražování velmi negativně, a nakupují proto s větší rozvahou. Taky neváhají obětovat čas na sledování různých slevových akcí a porovnávání cen u jednotlivých druhů potravin. 

Spotřebitelé vyčkávají, který z obchodů bude mít zboží v akci. Rostou počty nákupů i návštěvy různých (i specializovaných) typů prodejen.

Nejraději a nejčastěji nakupují Češi v hypermarketech, kde kromě potravin pořizují i drogerii. Pražané vedou jednoznačně v nákupech na farmářských trzích - nakupuje tam 75 % z nich. Oproti zbytku Čech a Moravě ale nakupují nejméně maso u řezníka.

V posledním období roste počet lidí, kteří sledují zemi původu potraviny, a to buď z důvodu, že preferují potraviny původem z České republiky, nebo se snaží vyhnout potravinám původem z Polska.

Češi si do košíku nejčastěji dávají základní potraviny, jako vejce, brambory, mléko a pečivo. Z nápojů je na prvním místě pivo, následují limonády.

Diskontní prodejny zaznamenaly v meziročním srovnání výrazný nárůst, jako své hlavní nákupní místo je uvádí celá čtvrtina domácností.

V roce 2012 utratil průměrný český občan za rodinný nákup potravin v supermarketu 341 korun, v hypermarketu 609 korun.

Typický spotřebitel dává přednost zboží, které je označeno jako akční či zlevněné, zkontroluje neporušenost obalu a datum trvanlivosti. Jeho předchozí zkušenost s potravinou je důležitější než značka výrobku.

Moravané čtou méně než zbytek republiky informace o složení potravin, 18 % z nich v obchodech hledá jen nejnižší ceny ( V Čechách je to 14 % a v Praze jen 10 %).

Typický spotřebitel upřednostňuje prodejnu, kterou zná, nejčastěji jde o diskontní prodejnu nebo supermarket.

V posledních letech klesá podíl lidí, kteří pořizují potraviny při velkých nákupech, jde o méně než polovinu spotřebitelů. Jednorázový velký nákup zůstává doménou skupin s vyšším příjmem a vzděláním a početnějších rodin.

Podle akčních letáků se při nákupu potravin rozhoduje 40 % domácností. Z prodejny si domů Češi odnášejí méně položek než před pár lety, zato se do obchodů vydávají častěji.