Skanzen v Rožnově pod Radhoštěm: Vánoční tradice z první ruky

Valašské muzeum v přírodě je unikát nejen ve středoevropském měřítku. Je v této oblasti nejstarší, založený v roce 1925. Najdete v něm 150 objektů. Málokde na světě existuje tak ucelený přehled o tom, jak žili předkové. Sem na okraj Rožnova pod Radhoštěm byly přesazeny celé vesnice, které žijí svým tradičním životem. Pojďme se po nich projít!

U přadlen

V první chalupě otvíráme dveře, za nimiž pět žen spřádá na kolovrátku vlnu od valašských ovcí. Hned na začátku nás opravují, že se jim neříká paní, ale tetičko. „Není pravda, jak se o nás v pohádkách tvrdí, že bychom měly velké palce u nohy, my totiž máme velké nohy celé!“ směje se tetička Milena.

U mistra kovářského

„Jmenuju se Novák a tohle je můj učedník, pan Cigánek,“ vítá nás mistr kovářský ve starobylé kovárně, kde je všechno na ruční pohon. „Měchem se vhání vzduch do výhně, aby oheň lépe hořel,“ vysvětluje mistr Novák. A hned se pouští do práce. Vyková nám desítkový hřebík pro štěstí, což je takový kovářský majstrštyk. Je šikovný a s dvoukilovým kladivem mává jako s pírkem. Hotovo. Ani ne za tři minuty!

U ozdobniček

V další chaloupce to voní perníkem a slivovicí. Tři tetičky ozdobničky tu vyrábějí perníčky s neuvěřitelně jemným zdobením. „Dřív se perníčky pekly jako ozdoba do oken a také hračka pro děti. Nejdřív zdobily a pak se snědly,“ vypráví nejvýřečnější tetička Vanda, která se prohlásí za mluvčí. Nejoblíbenější prý byly perníčky ve tvaru ježka, ovečky nebo sněhuláka. Muselo v nich být devatero koření.

Recept na vánoční perníčky

Suroviny
80 dkg hladké mouky,
28 dkg cukru,
12 dkg tuku,
4 vejce,
4 lžíce medu,
3 lžíce koření (skořice, anýz, badyán, hřebíček, nové koření, zázvor, fenykl, muškátový oříšek a květ),
2 rovné lžičky jedlé sody.

Postup: Tvary vykrajujeme z odleželého těsta vyváleného na sílu stébla a potíráme rozšlehaným vejcem. Vložíme do trouby rozpálené na 200 stupňů na 6 minut. Vychladlé zdobíme polevou z bílků, cukru a citronu.