Stala se symbolem nepokojů v Turecku: Kdo je neznámá dívka v rudém?

Její fotografie se stala symbolem tureckých protestů. Dívka v červených šatech, na kterou z blízkosti útočí jeden z policistů slzným postřikovačem. Snímek fotografa Osmana Orsala se začal rychle šířit na sociálních sítích a brzy se dívka objevila i na plakátech, samolepkách či odznacích. Onou dívkou je Ceyda Sungur.

"Pro mě jsou tyto protesty o svobodě projevu a moci lidí," uvedla Ceyda, která nyní pomáhá zraněným při demonstracích, pro britský The Sunday Telegraph. "Nyní lidé mají vůbec poprvé sebevědomí hlásit se o moc, která jim patří. Mají sebevědomí všechno změnit," dodala.

Symbol

Snímek byl pořízen 28. května a dívka s nákupní taškou na rameni na něm vypadá jakoby se do centra protestů dostala omylem. O to více se stala turecká policie terčem kritiky vzhledem k tomu, že proti ní zasahovala jako kdyby šlo o maskovaného kameny házejícího anarchistu.

Ceydu ani její přátele by nikdy nenapadlo, že se protesty mohou takto vyhrotit. Tenkrát přišli na istanbulské Taksimské náměstí jen protestovat za zachování místního parku. "Ceyda mi psala, abych přišla do parku. Když jsme za asi 15 minut dorazili, viděli jsme ji křičet po zasažení slzným rozprašovačem," popsala její kamarádka Meric Demir. "Byli jsme v šoku. Takto zpříma nemíříte sprejem ani doma na hmyz," dodala.

Učí a pomáhá

Ceyda učí na Technické univerzitě v Istanbulu, nyní ale zároveň pomáhá v okolí Taksimského náměstí. I když její fotografie obletěla celý svět, ona by byla raději jen "tou neznámou dívkou v pozadí". "Vytvořili jsme u Taksimského náměstí několik zdravotnických stanovišť, kde se staráme o lidi, kteří byli zraněni," uvedla mladá dívka. Odmítla ale upřesnit jakékoli detaily kvůli obavám, že by mohli být lékaři, kteří jim pomáhají, zadrženi.

Tisíce odpůrců vlády se scházejí ve velkých městech již od konce května. Jejich protesty odstartovaly právě po násilném potlačení demonstrace za zachování parku na Taksimském náměstí. K jejich hlavním požadavkům patří rezignace premiéra, demise policejních šéfů Istanbulu a Ankary, propuštění zadržených a také záruky svobody slova a shromažďování. Erdogan ale tyto požadavky odmítá. Při protestech dosud zemřeli tři lidé a přes čtyři tisíce jich bylo zraněno.