Kyperský ministr financí šokuje: Velcí vkladatelé přijdou až o čtyřicet procent svých úspor!

"Mohlo by to být asi tak, ale nechci předjímat," uvedl kyperský ministr financí Michalis Sarris k výši ztrát a znovu upozornil, že přesná výše bude teprve stanovena. "Ale to, co jsem viděl, naznačuje, že údaj bude zhruba takový."

Země eurozóny schválily v pondělí záchranný plán pro Kypr. Výměnou za finanční pomoc deset miliard eur však musí Kypr získat dalších zhruba 5,8 miliardy eur z vlastních prostředků. Tyto peníze si chce mimo jiné obstarat zdaněním vkladů u bank nad 100.000 eur. Do tohoto limitu jsou totiž úspory v rámci Evropské unie povinně pojištěny.

Výše zdanění bude záviset hlavně na tom, jak se vláda rozhodne ochránit penze, dodal Sarris. Majitelé vkladů by výměnou za peníze, o které přijdou kvůli zdanění, měli získat akcie bank.

Sarris dodal, že banky se znovu otevřou ve čtvrtek, protože je potřeba zabránit hromadnému vybírání vkladů a je potřeba připravit balíček některých restrikcí. Kontrola kapitálu, která má zabránit velkému odlivu hotovosti z ostrova, by pravděpodobně měla trvat několik týdnů.

Šéf jedné ze ztrátových bank odstoupil

Kyperský plán na záchranu bank má první personální oběť: šéf největšího peněžního ústavu Bank of Cyprus Andreas Artemis dnes odstoupil oficiálně na protest proti vládnímu projektu restrukturalizace, který označuje za záměrné zničení banky.

Artemis tak učinil poté, co v pondělí večer jmenovala kyperská centrální banka nuceného správce pro Bank of Cyprus, který bude na její restrukturalizaci a převzetí padlé banky Laiki dohlížet.

Lidé se vrhly na bankomaty a snaží se vybrat poslední peníze bez otřesného poplatku. Marně. | ČTK

Kypr se už prý nebude opakovat

Bankovní krize na Kypru byla specifickým případem a použitý plán záchrany by neměl být považován za model pro další evropské země, které se ocitnou v problémech. Uvedl to člen výkonné rady Evropské centrální banky Benoit Coeure v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Europe 1.

"První ponaučení je, že potřebujeme lepší kontrolu bank," prohlásil Coeure. Podle něj je potřeba zřídit nezávislého evropského regulátora, který by měl fungovat od poloviny roku 2014. Tím bude ECB. Je také potřeba problémy v eurozóně identifikovat dříve.

Coeure rovněž nesouhlasí s tvrzením šéfa Euroskupiny Jeroena Dijsselbloema, který prohlásil, že záchranný plán pro Kypr by měl sloužit jako model pro řešení krizí v dalších zemích. "Nevidím důvod, proč bychom měli používat stejnou metodu i jinde. Myslím si, že bylo špatné, co pan Dijsselbloem řekl. Zkušenost z Kypru není modelem pro zbytek Evropy, protože situace dosáhla úrovně, která nemá srovnání s žádnou jinou zemí," citovala Coeura agentura Reuters.

V současnosti problematickým bankám při nedostatku kapitálu obvykle pomáhá stát, v budoucnosti chce EU více do pomoci vtáhnout věřitele bank a také majitele vysokých vkladů. Mluvčí ale také zdůraznila, že případné problémy bank se v žádném případě nesmí dotknout vkladů do 100.000 eur, a to ani teď, ani v budoucnu. Tyto vklady zůstanou nadále pojištěné.