Láska v pražské ZOO: Milujeme se a množíme, takhle máme rádi své potomky!

Binturong

Binturongové jsou velké stromové cibetky (malé šelmy). Matka musí své potomky naučit šplhání i všem dalším dovednostem nezbytným k přežití v pralese. A taková láskyplná péče jednoho někdy pořádně vyčerpá.

Zajímavost: Pojmenování binturong je malajského původu, v angličtině se pak můžeme setkat s označením „bearcat“, což znamená „medvědokočka“.

Pes ušatý

Sourozenecká láska formuje mláďata na celý život. Během vyrůstání spolu štěňata psa ušatého často řádí, perou se a prozkoumávají okolí nory, kde se narodila. Hrou si osvojí dovednosti, které budou v dospělosti nebytné.

Zajímavost: Tato psovitá šelma se od ostatních psů liší i jídelníčkem. Je jediným psem, jenž se živí hlavně hmyzem, který tvoří až 80% jeho potravy. K lovu hmyzu má dobře uzpůsoben chrup: má až 8 stoliček na rozmělňování kořisti.

Rodiče své potomky milují nade všechno. Oddaně je chrání a ve chvílích odpočinku klidně snáší jejich výpady a prosby o hru.

Žirafa Rothschildova

Vyrůstání žirafího mláděte provází soustavné něžnosti od mámy i dalších členů stáda. Když mládě s matkou v zoo připojí poprvé ke skupině, ostatní dospělí členové je vždy obklopí a zaujatě maličkou žirafu olizují, očichávají a vítají.

Zajímavost: Žirafa Rothschildova je nejohroženější poddruh žirafy vůbec, v divočině jich je kolem 350. V Zoo Praha se od roku 1974 narodilo už 74 mláďat, jen v letošním roce hned 4!

Gorila nížinná

Vztahy v gorilí rodině fungují jako ty v rodině lidské. O mláďata se starají tetičky i starší sourozenci, občas se dokonce zapojí i otec. Nejlépe je však v náručí (nebo na zádech) mámy. Samice Kijivu nese na snímku na první jarní procházku svého syna Kiburiho, příští jaro se jí už na zádech bude vozit nový potomek - Kijivu byla totiž březí a zanedlouho měla porodit!

Zajímavost: Zoo Praha je vůbec první, kdo v Česku gorily nížinné rozmnožil. V roce 2004 se právě Kijivu narodila samička Moja, která je nyní žije ve Španělsku a čeká své první mládě.

Plameňák růžový

Rodiče plameňáků se v péči o jediné mládě poctivě střídají. Aby mohli dospělí mládě snadno krmit výměškem z volete, kterému se pro jeho unikátní složení říká plameňáčí mléko, má čerstvě vylíhlý plameňák zcela rovný zobáček. Dospělí plameňáci ho přitom mají jakoby zalomený a vybavený důmyslným systémem lamel, díky nimž dokážou z vody lovit mikroskopické organismy, kterými se živí.

Zajímavost: Plameňáci se líhnou v šedém prachovém šatu. To brzy mění za šedobílý dočasný šat mláďat. Zcela růžoví jsou plameňáci až kolem druhého roku života. Zbarvení přitom získávají z potravy – pokud je chudá na karotenoidy, plameňáčí peří bledne.